1. Lidé přijďte, ale buďte zticha!
Občanská společnost je krédo, které si do úst dnes bere řada politiků. Pojďte nás podpořit, vyjádřete se, ukažte svůj názor... Tohle a další hesla vzkazovali zastupitelé lidem v Praze 1 už několik týdnů.
Opozice chtěla, aby jim lidé posvětili jejich krok svrhnout současnou koalici a pomocí „přeběhlíků“ změnit klíčové posty na radnici. Koalice naopak chtěla, aby veřejnost vystoupila proti tomu, co ona nazvala „pučem“, a nedovolila návrat starých pořádků.
Plán vyšel! Žofín se zaplnil desítkami lidí, kteří se chtěli vyjádřit a dát najevo, které straně sporu fandí.
Jenže samotní zastupitelé je rázem umlčeli. Na mimořádných zasedáních je nutné hlasovat o tom, zda mohou lidé své volené zástupce interpelovat. Jenže v Praze 1 své voliče poslouchat nechtěli. Hned dvakrát hlasování dopadlo negativně. Zvláštní rozhodnutí od lidí, kteří sedí na svých židlích jen díky hlasům občanů.
2. Žvanírna, nebo věcná diskuze?
Zasedání zastupitelstva trvalo dlouhé hodiny a pro mnohé lidi to mohlo být první setkání s reálnou politikou. Jenže bylo tohle celé skutečně nutné? Vždyť už několik hodin před začátkem zastupitelstva byla podepsána nová dohoda o koalici a karty byly dávno rozdány.
Na místě byly také rodiny s dětmi, které se zajímaly o to, jaká bude nyní budoucnost jejich městské části. Vždyť hlasování o odvolání Pavla Čižinského bylo hned prvním bodem programu. Jenže zastupitelé se rozhodli vyprat špinavé prádlo před svými voliči a výsledek byl jasný.
Pokud jste ve čtyři hodiny odpoledne cítili v sále takřka revoluční atmosféru a odhodlání hájit správnou věc (každý podle svých preferencí), o čtyři hodiny později byl elán pryč a už se jen znuděně dopíjela čtvrtá sklenka červeného vína.
3. Profesor dal žákovi lekci
Bylo veřejným tajemstvím, že hlasování o vedení radnice bude jasná záležitost a křehkou většinu nové koalice asi nic neohrozí. Odvrátit svou politickou popravu se ovšem pokusil Pavel Čižinský hned v úvodu, když řekl, že podle něj není možné o jeho odvolání hlasovat. Zároveň neuznával vznik nové koalice.
Petr Hejma mu však dal sotva pár minut a poté uděloval lekce z politického pragmatismu. Ihned nechal hlasovat o tom, aby Čižinský přestal vést zasedání, a následně se jeho postu ujal on. Vše šlo podle plánu zkušeného matadora, který už jednou starostou byl a také si již vyzkoušel, jaké to je, když ho zastupitelé odvolávají.
„Dámy a pánové, pojďme se pustit do práce!“ zvolal vítězoslavně a začal úřadovat ještě dříve, než jej zastupitelé do role starosty jmenovali.
Pavel Čižinský si vzal slovo pak už jen předtím, než definitivně jeho starostování skončilo. Do poslední chvíle doufal, že jej Michal Caban u kormidla zachrání, ale nestalo se tak.
Nezvládl radnici, nezvládl ani vedení schůze, shrnul jeden z demonstrantů konec muže, který sliboval občanům nový vítr ve vedení radnice.
4. Podivná nahrávka
Možná to mělo být trumfové eso, ale vyšla z toho jen hodně rozpačitá vložka, kterou moc lidí nepochopilo. Řeč je o nahrávce, již nechal v sále přehrát starosta Čižinský.
Ta měla dokazovat korupci, ke které mělo docházet na stavebním úřadě. Petr Hejma upozorňoval, že má nahrávku jistě i Policie ČR a její veřejné přehrání by mohlo vyšetřování v tomto směru ohrozit. To Čižinský odmítl a nařídil nahrávku pustit.
Sálem a také zákulisím tak začalo znít zdánlivě nekonečné vyzvánění telefonu. Je sice chvályhodné, že se s tímto záznamem asi nijak nemanipulovalo, ale to ocení především vyšetřovatelé. Někteří se snad už mohli domnívat, že se zveřejňuje pouze záznam toho, jak někdo nezvedl telefon. Jenže hovor nakonec proběhl a vše znělo jako hodně nepovedená scénka, kdy úřednice nabízí „službičku“ a volající se ptá: „A to by vážně šlo?“
Pavel Čižinský chtěl udeřit hřebíček na hlavičku, chtěl ukázat, že staré pořádky v Praze 1 podobným praktikám fandí a jen on je schopen tomuto zabránit. Jenže zas a znovu se ukázalo, že skutečně není řečníkem, který strhne davy.
Ještě před spuštěním nahrávky měl lidem vysvětlit, co to vlastně uslyší, co jednotlivé odpovědi znamenají a jaký je jeho postoj. Místo toho už některé posilněné alkoholem jen překvapil podivnou nahrávkou, které nerozuměli a mnozí se pasážím z ní jen smáli.
5. Jak jednička kšeftuje s byty
Pokud Pavel Čižinský nedokázal strhnout lidi k významnější reakci, dokázal to Radovan Síbrt, který zastupitelům a také veřejnosti citoval z otevřeného dopisu zástupcům uskupení My, co tady žijeme:
1. Mgr. Karel Ulm, zastupitel TOP 09, se přistěhoval do našeho domu po smrti sousedky, u které byl napsán jako její synovec s tím, že spolu bydlí. Ani jedno nebyla pravda.
2. Do domu následně přivedl dalšího člověka, svého známého, kterému Rada MČ Praha 1 převedla dekret po dalším sousedovi s tím, že je to jeho vnuk a bydleli v domě spolu. Ani to nebyla pravda. A navíc k převedení dekretu došlo měsíc po smrti dotyčného.
3. Když došlo k rozhodnutí, že náš dům nepůjde do privatizace, Rada MČ Praha 1 vyměnila těmto pánům byty za jiné, v případě Karla Ulma za větší a navíc za byt, který byl v sociálním fondu.
4. O půl roku později, tři týdny po volbách!, kdy bylo více než jasné, že k tomu nemají žádný mandát, tato stejná rada odsouhlasila privatizaci bytu Karlu Ulmovi za několik set tisíc korun (nové zastupitelstvo tuto privatizaci zastavilo).
Za své vystoupení Síbrtovi tleskala většina přítomných a opět se potvrdilo, že ačkoliv není bydlení to jediné téma, které obyvatele Prahy 1 trápí, je téměř klíčové.
Radovan Síbrt přitom odpovědi na své otázky od zastupitelů nikdy nedostal.
6. Laciné zviditelňování
Zatímco Pavel Čižinský pomalu, ale jistě ztrácel pevnou půdu pod nohama a jeho odvolání už bylo jen otázkou času, přišli jej „podpořit“ také další politici. Ve skutečnosti jen využívali mediálního prostoru pro své zviditelnění, protože pokud by skutečně chtěli do jednání vstoupit, měli to udělat dříve než několik hodin poté, co bylo vše rozhodnuto.
Zároveň se také nabízí otázka, proč by se do jednání měl zapojovat například Marek Hilšer? Jaké bylo jeho napojení na Prahu 1 a jak dobře on z Prahy 2 vidí do problémů, které centrum má? Alespoň že nezvolil stejný způsob protestu jako v minulosti, kdy se proti Putinovi vymezoval tím, že se veřejně svlékl.
Hilšer se nakonec ostudy vyvaroval, což se bohužel nedalo říci o Michálkovi z Pirátů, který alespoň jasně pojmenoval zlo. Rezidenti na jedničce se totiž nemusejí bát ani Hejmy, ani Čižinského, protože největším zlem je Rusko a mafie, která vede v hlavním městě svou kampaň!
Více si o „bláznění“ Jakuba Michálka můžete přečíst ZDE.
Fotogalerie |
