Lidé se většinou stěhují za prací, v Přerově je to však přesně naopak. Díky rekordně vysoké nezaměstnanosti se sem sjíždějí lidé, kteří dlouhodobě a záměrně zneužívají sociální systém. S touto teorií přišel manažer prevence kriminality a radní za Věci veřejné Jiří Kohout.
„Pro lidi, kteří se naučili zneužívat výhody sociálních dávek, je město s vysokou nezaměstnaností ideální. Nehrozí jim tady, že je někdo bude posílat do práce,“ říká Kohout.
„Podle mne existuje modelové chování části práceschopného obyvatelstva, jejímž cílem je co nejdéle zůstat bez práce a zároveň pobírat sociální podporu,“ dodává.
Spoléhají přitom na to, že jim práci nikdo nedá. A pokud by se přeci jen museli dostavit alespoň na výběrové řízení, stačí přijít neupraveně, opít se, nebo se zkrátka chovat nevhodně a další prázdniny jsou zaručeny.
„Toho právě zneužívají. Vědí, že na trhu práce existuje selekce, že si zaměstnavatel vybere z nabízených osob ty schopnější,“ doplnil Kohout.
Teorii opírá o výsledky kontrol sociálních ubytoven ve městě. V roce 2013 v nich žilo 158 lidí, kteří nepocházejí z Přerova. O rok později jich bylo 304, letos počet klesl na 221. To je stále 38 % všech obyvatel ubytoven v Přerově.
S ubytovnami přerovský magistrát marně bojuje už dlouho. Loni jich bylo ve městě celkem dvacet. Pro představu, počet obyvatel Přerova činí asi 44 tisíc.
Na místě, kde se podařilo jednu ubytovnu zavřít, už funguje nová a chystají se prý další. Magistrát je bezmocný.