Ankara označuje za hlavního strůjce puče právě Gülena, který žije v USA a má stoupence nejenom v Turecku, ale i jinde ve světě. Gülen podíl na puči odmítá a obvinil Erdogana, že je posedlý mocí.
V Evropě se natvrdo mluví o tom, že puč bylo divadlo, které sehrál Erdogan, aby se jednou provždy zbavil opozice.
Podle kurdského lékaře Yekty Uzunoglua má nezdařený převrat a obavy z dalšího vývoje v Turecku reálný základ ve starém mocenském boji islamistických frakcí a existenci tajné vojenské sítě zvané Ergenekon.
Případ Ergenekon je v Turecku chápán jako mocenský boj mezi Erdoganovou vládní AKP, která vznikla ze zrušené proislámské strany, a někdejším sekulárním vedením země, k němuž se řadí kromě vojáků právníci, novináři a politická opozice. Jakou sehráli roli v nezdařeném puči?
Tak především frakce, které se podílely na převratu, byly celkem čtyři. První skupinu tvořili členové Ergenekonu, kteří strašně utrpěli čistkami z roku 2003, a měli s vládou a prezidentem Erdoganem nevyřízené účty. Druhá složka byli kemalisté – fanatičtí zastánci sekulárního státu. Třetí skupina jsou Güllenovi stoupenci a konečně poslední skupina jsou čistokrevní kariéristé v armádě, kteří chtěli povýšit. Skupiny nespojuje společná ideologie a ani ekonomické zájmy. To byl hlavní důvod, proč neuspěli.
Erdogan už v roce 2008 rozprášil většinu sekulárních důstojníků, které obvinil z přípravy protivládního puče. V následném „honu na čarodějnice“ byla zatčena čtvrtina admirálů a generálů turecké armády. Takže museli být značně oslabení?
Pro správnou odpověď musíme jít hlouběji do historie. Ergenekon neboli „hluboký stát“ se rodil už v sedmdesátých letech, tedy v době studené války. Byla to tajná organizace obrany, která stála nad vládou a parlamentem. Ve své době měla sloužit jako obrana proti eventuálnímu útoku z tehdejšího Sovětského svazu. Do toho systému byly zapojeny všechny struktury společnosti, to znamená nejen regulérní armáda, ale také paramilitantní jednotky. Když jsem studoval v Ankaře, tak majitel lékárny v tom byl. Členem byl třeba obyčejný lékař v obci nebo ředitel školy. Jejich hlavní síla samozřejmě se koncentrovala v armádě. Ale to mluvím jen o špičce ledovce. Musíte si uvědomit, že členů Ergenekonu je okolo 1,8 milionu lidí. Proto mají stále velkou sílu a Erdogan si to moc dobře uvědomuje.
Je tedy pravda, čím se tak často ohání Erdogan, že v Turecku existuje stát ve státě?
Ve své podstatě ano. Erdogan si tohle nebezpečí dobře uvědomoval. Proto se před osmi lety spolu se svým tehdy spojencem Gülenem rozhodl demokratizovat Turecko. Prvním krokem musela být likvidace Ergnekonu a převzít moc nad armádou. Tak začali postupně čistit armádu od všech důstojníků podezřelých z členství v Ergenekonu. Güllen měl značný vliv na justici a část policie, takže to šlo velmi rychle, až do chvíle než narazil na zájmy Erdogana a jeho rodiny.
Co způsobilo roztržku?
Güllenovi lidé chtěli vyčistit společnosti i od korupce. Tam ale narazili na Erdogana a jeho rodinu. Erdogan byl původně reformátor usilující o vstup do Evropské unie avšak prohlašoval - Turecko obrátíme na demokratický stát, ale na moje zájmy mi nesahejte! A pak se najednou v médiích objevil přepis rozhovoru přes tajnou linku mezi Erdoganem a jeho synem, v kterém se domlouvali, jak vyperou 100 milionů dolarů pocházejících z korupce.
A v tom měl prsty Güllen?
Musíte pochopit, že on měl tehdy svůj vliv v médiích a podporu Američanů, kde žije. A když Erdogan nemohl potrestat Gülena, zatýkal alespoň jeho příznivce. V poutech na čas skončil šéfredaktor nejčtenějšího tureckého deníku Zaman a tři elitní policejní velitelé. Obvinění z korupce koncem roku 2013 čelily desítky lidí, a to včetně potomků členů vlády.
Přikláníte se teorii, že si Erdogan nebyl puče vůbec vědom, nebo se rozhodl z něj vytěžit sled událostí, ke kterým došlo po něm?
Všimněte si něčeho jiného - a to správnému načasování událostí. Jednou za rok - vždy první týden v srpnu - se v Turecku rozhoduje, kteří generálové a vyšší důstojníci půjdou do důchodu a kdo je nahradí. Tahle situace teď hraje do karet Erdoganovi, který toho určitě využije a rozbije tím všechny vojenské složky, které se postavily proti němu. Největší rána pravděpodobně potká tankové útvary, které měli základnu kousek od Ankary. Ty teď pošle pět set kilometrů do pouště, aby se o nic podobného už nikdy nepokusily.
Co podle Vás věděli o převratu řadoví vojáci. Myslím ti, co nasedli do tanků a zablokovali mosty?
Většina si myslela, že nejde o převrat ale o normální výcvik. Každý z těch velících důstojníků přišel s jinou historkou. Tak například, když obsazovali státní rozhlas, tak vojáci dostali pokyn, že islamisté chtějí obsadit budovu a oni musí být rychlejší.
Co se dál bude dít v Turecku? Kam až zajde Erdogan a nehrozí občanská válka?
Jestli chce zůstat u moci, nezbývá mu nic jiného než pokračovat v čistkách. To znamená zlikvidovat Ergenekon, zbavit se Güllenových lidí – soudců a učitelů a všech jemu neloajálních vojáků. De facto s tím začal okamžitě po puči. Vyhlásil stanné právo, což znamená, že žádný zákon teď nemusí projít poslaneckou sněmovnou, a poslance poslal až do konce října domů. Vláda tak může o čemkoliv rozhodnout bez zákonů. Co mě ještě více znepokojuje je sbližování Turecka s Íránem. To není dobře.
Fotogalerie |
