„Že může eventuálně dojít k převratu se vědělo mezi stratégy už tak šest měsíců, a i když skončil puč neúspěchem a provedla ho jen část armády, rozhodně přijde další pokus,“ tvrdí kurdský doktor Yekta Uzunoglu, dlouhodobě žijící v Česku.
Nejen podle něj je totiž současný stav Turecka těžko udržitelný. Zatímco Erdogan obvinil z přípravy puče tureckého spisovatele a kazatele Fethullaha Gülena, který žije v exilu USA a Erdogan již požádal tamní autority o vydání zpět do země, Uzunoglu o jeho zapletení do puče pochybuje.
Fethullah Gülen byl označena za strůjce puče. Turecký myslitel nyní žije v USA a svou účast na převratu odmítá.
Sám Gülen odmítl svou angažovanost v převratu a naopak prohlásil, že změna vlády v demokratické zemi musí přijít demokraticky a nikoliv vojenskou silou.
„Fethullah Gülen nemá v armádě takovou moc, ti, co to provedli, jsou příznivci tvz. kemalismu, tedy ideologie Mustafa Kemala Atatürka (první prezident Turecké republiky, který zrušil chálifát a reformami náboženství odstranil vliv duchovních na politiku a veřejný život - zavedl v Turecku sekularizaci, tedy že islám přestal být státním náboženstvím, jejíž dodržování tradičně hlídá právě turecká armáda, pozn. redakce), zatímco Erdogan je silně proislámský a svou zemi vrací do dob před reformami,“potvrzuje Uzunoglu to, co je současnému prezidentovi nejvíce vytýkáno.
Erdogan měl podporu lidu zahraničních politiků. Lidé mimo Turecko si ale myslí něco jiného.
Pokus o převrat z noci 15. na 16. července sice nevyšel a byl ihned potlačen zejména lidmi, kteří se postavili vzbouřencům a tankům, svět přeci jen nervózně celou noc sledoval, co se bude v rozlehlém gigantu mezi Evropou a Asií dít. Zejména proto, že Turecko je členem NATO.
„Destabilizace takové země s druhou největší armádou v NATO musí alianci hodně znepokojit, ale my přitom prožíváme tzv. syndrom Titaniku, tedy zatímco se loď potápí, hudba hraje, jako by se nic závažného nedělo,“ kritizuje kurdský doktor postoj okolního světa.
„Zásadní je, že i když se puč nepovedl, Turecko je už teď v miliardových ztrátách, import z do Evropy ještě více poklesne.“
Yekta Uzunoglu věří, že pokus o převrat brzy přijde v Turecku znovu, pakliže Erdogan povede stát zpět do dob před reformami.
Obavy ohledně vojenského převratu panovaly ze strany Evropy zejména v tom hledisku, že Turecko je plotem, které drží sta tisíce běženců, s nimiž by si starý kontinent neuměl poradit.
„Turecko používá uprchlíky jako nátlakový prostředek proti Evropě, první vlna byla naplánována jimi,“ věří Uzunoglu a dodává, že celá pučistická akce měla tichého společníka: „Lidé, kteří stáli za pokusem o převrat, měli tajnou podporu Washingtonu.“
Kdo je Yekta UzunogluDoktor medicíny narozený v Turecku s kurdsko-arménským původem, který již mnoho let žije v České republice, vystudoval zde Karlovu univerzitu. Po celý život podporuje Kurdy v boji za jejich nezávislost, za svou angažovanost byl oceněn i Nadací Charta 77. Během své medicínské kariéry sloužil v Íránu jako člen organizace Lékaři bez hranic. Pro své prokurdské aktivity mu Turecko zabavilo cestovní doklady, v Německu získal status uprchlíka. Založil dva kurdské instituty v Německu a ve Francii. V roce 1994 byl v Česku jedním z členů tzv. Berdychova gangu obviněn z obchodování se zbraněmi, podvodů a omezování osobní svobody, ve vazbě byl držen protiprávně, na jeho stranu se postavil tehdejší minisr spravedlnosti Ruml a další významné osobnosti, jeho případ kritizovala i Amnesty International. Dlouhá léta se pak Uzunoglu snažil o očištění svého jména, nakonec úspěšně. Dosáhl odškodnění od státu, v roce 2007 ho odvolací soud s konečnou platností všech obvinění zprostil. V Česku nyní působí hlavně jako prokurdský aktivista, spisovatel, sloupkař a překladatel. |
Fotogalerie |
