Už od svých devatenácti bojuje Monika se zákeřnou roztroušenou sklerózou. Dnes je jí třicet let a její zdravotní stav není vůbec ideální. Ačkoliv ještě nedávno pracovala, za poslední půlrok se její stav zhoršil natolik, že jí často dělá problémy i pohyb po bytě. O jejím případu informoval server Aktuálně.cz.
Monika si prošla několika léčebnými procesy, přestože je však v rukou špičkových neurologů ve Všeobecné fakultní nemocnici na pražském Karlově náměstí, žádný z nich nezabral. Na některé léky dokonce její organismus reagoval tak negativně, že je musela okamžitě vysadit. Po třech změnách léčby má zřejmě jedinou naději. Tu představuje silný a mimořádně úspěšný lék Alemtuzumab.
Její lékařka proto neváhala a zažádala Všeobecnou zdravotní pojišťovnu (VZP) o zaopatření léčby. „U pacientky se jedná o jedinou možnou léčbu, která je potenciálně schopna snížit aktivitu onemocnění a zabránit brzké těžké invaliditě,“ cituje Aktuálně ze žádosti.
Čekalo se jen na razítko pojišťovny. Jenže právě zde nastal zásadní problém – VZP žádost minulý měsíc zamítla. Odůvodnění zní, že neexistuje žádná studie, která by prokazovala účinnost léku poté, co pacientovi nepomohly léčby první i druhé linie.
Jenže ve skutečnosti nejde o argument pádný a věcný, ale především pěkně mazaný. Podle odborníků i Moničiných ošetřujících lékařů podobná a prokazatelná studie existovat vůbec nemůže.
„Studie, které by zkoumaly přechod z jednoho léku na druhý, v takových případech nemohou být doloženy. Případná změna mezi jednotlivými léčivy se odvíjí od aktuálního zdravotního stavu pacienta, který nelze dopředu zcela předvídat. Pojišťovna tak klade nesplnitelnou podmínku,“ vysvětluje lékařka a právnička Jolana Těšinová, přednostka Ústavu veřejného zdravotnictví a medicínského práva 1. lékařské fakulty.
Vysvětlení však bude zřejmě mnohem prostší. Léčba alemtuzumabem je velmi nákladná, potřeba je osm infuzí a ty vyjdou na téměř milion a čtvrt korun.
VZP se k případu Moniky vyjadřovat nechtěla, serveru Aktuálně pouze vzkázala, že se nemůže vyjadřovat ke konkrétním klientům. „K žádnému z konkrétních případů zdravotního stavu našich pojištěnců se nemůžeme vyjadřovat,“ řekl mluvčí Vlastimil Sršeň.
Nešlo by o zdaleka ojedinělý případ, kdy se některá z pojišťoven vyhnula či snažila vyhnout formě léčby, která by sice klienta možná zachránila, ale byla by velmi nákladná.
Jmenovat můžeme třeba případ dvojnásobné maminky Pavly Dandové (psali jsme ZDE), která minulý měsíc podlehla agresivní formě rakoviny. Česká průmyslová pojišťovna ji zprvu odmítala proplatit statisticky velmi úspěšnou bioléčbu s tím, že existují i levnější formy léčby. Pojišťovna nakonec ustoupila až poté, co byl případ nemocné Pavly medializován.
