Tímto začíná islamistický stát Turecko, tak by se nějak v kostce daly shrnout zejména komentáře na sociální síti Twitter, kde trendují tzv. hastagy ve znění Erdogan, Turkey nebo Turkey coup.
Přes odkazy světových médií informujících o puči, který skončil nezdarem, vyskakují komentáře a glosy obyčejných lidí sledujících dění v zemi Asií a Evropou, a oslavu prezidenta Erdogana aby jeden hledal jehlou.
Přitom v samotném Turecku se lidé na jeho podporu postavili armádě, s níž měli tradičně vynikající vztahy, a návrat Erdogana do Instanbulu připomíná návrat hrdiny.
Erdogan, tradičně problematický státník nedodržující dohody se Západem, slibuje pučistům strašlivou pomstu, podle zahraničních komentátorů by mohlo dojít až na hrdelní tresty.
Tak se chová demokratický politik v 21. století? Lidé si to nemyslí. Diktátor, terorista, zločinec, to jsou nejčastější nadávky na Erdogana. Český facebook plní rozladěné příspěvky o tom, že vojenský převrat a jeho snaha o sekularizaci nevyšel, zatímco politici napříč světem Erdoganovi vzkazují svou podporu a mluví hlavně o demokratických hodnotách.
„Turecká armáda v minulosti vícekrát vystoupila, aby zachovala sekulární jednotu země, tentokrát se to nepodařilo. Škoda pro Turecko a hlavně pro celou Evropu,“ píše Ladislav L. v diskuzi, jiný se přidává: „Ze zpráv, že se jedná o vojenský puč, jsem měl včera jako dlouho z žádné zprávy.“
Dokonce se už objevují konspirační teorie, že Erdogan si puč nachystal sám na sebe, protože například podle Jiřího Šedivého, bývalého náčelníka Generálního štábu, byl převrat chabě připraven a bez vůdce, který by na svou stranu strhl lid, ten proto odešel zpět k dosavadnímu prezidentovi.
Nezbývá než doufat, že všechny ty demokratické vzletné věci, o nichž mluví zahraniční lídři v souvislosti s převratem, bude mít Erdogan na paměti, až se bude vypořádávat s vojáky.
Jako představitel demokratické země a demokratických principů musí jít přece příkladem.
Fotogalerie |