Hrdina pod tlakem: Jak se zázrak na řece Hudson změnil v roční noční můru

Všichni mu říkají Sully a jedná se asi o nejslavnějšího žijícího pilota na světě. Nyní je mu 68 let, už je sice oficiálně v důchodu, ale stále pracuje jako expert na leteckou bezpečnost a vyšetřovatel leteckých nehod. Pořád žije se svou první a jedinou manželkou Lorraine, má dvě dcery a snad už se těší i z vnoučat. Sedm let sloužil v americké armádě jako bojový pilot, od roku 1980 začal létat s komerčními lety.

Je vysoký, atletické postavy, je autoritativní, je patřičně důstojný a se šedivými vlasy dostatečně zkušený, pro Američany je to pravý hrdina. Patnáctého ledna roku 2009 letěl s Airbusem A320 a se 150 cestujícími a třemi členy letové obsluhy z letiště LaGuardia v New Yorku do města Charlotte v Severní Karolíně. Byl sice mrazivý lednový den, ale svítilo slunce a nefoukalo, nic tedy nenasvědčovalo tomu, že by měly přijít nějaké komplikace. Jenže pár minut po startu, okolo půl čtvrté odpoledne, se airbus srazil s protiletícím hejnem kanadských hus a některé byly nasáty do motoru, což zapříčinilo ztrátu tahu.

Sullenberger a první důstojník Jeffrey B. Skiles (v té době 49 let) měli na rozhodování jen pár vteřin, jakékoliv nejbližší letiště bylo příliš daleko, aby k němu bezpečně doletěli, navíc přelétávali nad New Yorkem, nad jedním z nejhustěji zastavěných měst světa.

„Poznal jsem, že po mé hladké kariéře přišla výzva mého života,“ řekl později k havárii Sully.

Rozhodl se, že letadlo „posadí“ na řeku, a rozhodnutí oznámil nejen řídicí věži, ale i pasažérům a letuškám, aby se na dopad připravili. Na řeku Hudson dosedl rychlostí přes 240 km/h. Později uvedl, že místo na řece si rychlým pohledem z okna vybral záměrně, bylo u muzea Intrepid na Manhattanu, kde bylo i velké depo pro kamiony, a tudíž větší naděje, že záchrana bude rychleji přivolána a bude pro ni zázemí na velké ploše.

Fotografie letounu ležícího na klidné hladině ledově studené řeky Hudson, na jehož křídlech stojí pasažéři a čekají na záchranné lodě, obletěla úplně celý svět.

Chesleyho Sullenbergera a jeho neuvěřitelného kousku byla plná média. Zázrak? On sám to tak nikdy neviděl, podle něj to byla jen kombinace dlouholeté praxe, profesního výcviku, chladného uvažování a zodpovědnosti za 150 cestujících, tři letušky a prvního důstojníka.

Z útrob letadla vyšel na záchrannou loď jako poslední, až poté, kdy se přesvědčil, že v airbusu už nikdo není a všichni jsou v bezpečí. Není divu, že po leteckých útocích z 11. září veřejnost ve potřebovala zažít něco, co jako zázrak vypadalo.

Letečtí experti totiž upozorňují na to, že přistání na vodě je jeden z nejtěžších manévrů, ne-li úplně ten nejtěžší, a sice proto, že letoun tohoto typu, kdy má motory zavěšené pod křídly, se v mnoha případech rozlomí a dojde ke ztrátám na životě. Tady ale všech 150 pasažérů za dohledu posádky ukázněně opustilo palubu, nejprve pomohli ženám a dětem. Ukázková práce lidské pomoci, solidarity, profesionality a zvládání odpovědnosti.

Rok nato odchází „Sully“ Sullenberger do důchodu.

Bylo jen otázkou času, kdy o tomto „zázraku na řece Hudson“ vznikne film, režie se ujal oceňovaný Clint Eastwood a do hlavní role Sullyho obsadil Toma Hankse, jenž je Chesleymu i dost podobný.

Sice se jedná o životopisný snímek o hrdinovi, jehož ocenili američtí prezidenti Barack Obama a George W. Bush, ale snímek Sully: Zázrak na řece Hudson se věnuje odvrácené tváři nebývalého manévru. Sullenberger byl sice pro veřejnost a tisk mužem číslo jedna, ale vyšetřovací komisi musel své rozhodnutí přistát na řece a nedoletět na nejbližší letiště, tudíž ohrozit životy pasažérů a ztížit jejich záchranu, vysvětlovat.

A vysvětlovat jim to musel neskutečně dlouhých patnáct měsíců.

Během této doby se dělaly pokusy na simulátorech, bylo jich celkem devět, pokaždé s jinou mírou poškození, ale vždy byly pokusy provedeny tak, že piloti se ihned po simulaci havárie vraceli na letiště. Komise nebrala v potaz faktor času a délky rozhodování Sullyho, kopilota a komunikace s věží. S každou vteřinou, která od srážky s hejnem hus až po rozhodnutí přistát na vodu naskočila, byla možnost doletět bezpečně na nejbližší letiště menší.

Ve filmu Clinta Eastwooda nakonec simulátor ukazuje zřícení letadla mezi newyorské domy.

Kopilota si zahrál Aaron Eckhart.

Tom Hanks jako kapitán Chesley „Sully“ Sullenberger

Bral to Sullenberger jako urážku a potupu? Nikdy se k tomu blíže nevyjádřil, jen po premiéře filmu, na němž spolupracoval jako konzultant, řekl, že po celou dobu vyšetřování byl pod obrovským tlakem, komise se zajímala například i o to, jak dlouho před letem požil alkohol.

„Po celé mé dlouhé kariéře je můj život posuzován na základě tří minut a osmadvaceti vteřin,“ řekl Sullenberger k závěru komise, která v roce 2010 vyšetřování ukončila a neshledala ničí vinu.

Přestože to může působit vůči národnímu hrdinovi neuctivě, jedná se o standardní proces a komise se takto po uvedení filmu i obhajovala. „Nejsme KGB,“ stěžoval si tehdejší vedoucí Robert Benzon na hněv veřejnosti, jenž se po uvedení snímku zvedl.

Režisér snímku Clint Eastwood rozhodně umí vyvolat emoce a tento film z roku 2016 to dokazuje právě i tím, jak lidé následně reagovali na vyšetřování zkušeného kapitána a jeho prvního důstojníka, a dává vzpomenout na to, že u každého hrdinství, ať už je jakkoliv velkolepé, se vždy za rohem schovává někdo, kdo má o vašich zázračných schopnostech nemalé pochybnosti.

Fotogalerie Zobrazit fotogalerii