Pět olympijských kruhů reprezentuje pět kontinentů:
- Evropu – modrý kruh,
- Asii – žlutý kruh,
- Austrálii – zelený kruh,
- Afriku – černý kruh,
- Ameriku (Severní a Jižní dohromady) – červený kruh.
Mezinárodní olympijský výbor však uvádí, že žádný z kruhů nereprezentuje konkrétní kontinent. Přiřazení barev ke kontinentům jednoduše mezi veřejností zlidovělo. Kruhy jsou součástí olympijské vlajky, která má bílý podklad, barva alespoň jednoho kruhu se objevuje na každé vlajce světa.
Olympijské kruhy jsou také jednou z nejhlídanějších značek světa. Stačí jen neschválená zmínka v reklamě, která by jen trochu mohla naznačovat spojení s olympiádou, a za provinilcem ihned vyráží „komando“ právníků. Důvodů je hned několik. Tím nejhlavnějším je olympijský marketingový koncept – na sportovištích platí striktní zákaz reklamy.
Olympijské kruhy „vymyslel“ v roce 1912 Pierre de Coubertin, zakladatel moderních olympijských her. Poprvé se jako symbol Her objevily v roce 1920 během olympijských her v Belgii. Od této chvíle se pak olympijské kruhy objevují na každé medaili a na každém olympijském logu.
Není proto divu, že při každém olympijském ceremoniálu diváci netrpělivě očekávají, jak se pořadatelé rozhodnou kruhy vytvořit. Na zahájení letních olympijských her v Pekingu v roce 2008 byly kruhy například vytvořeny ze světla, o čtyři roky později během zahájení Her v Londýně viděl svět neuvěřitelnou podívanou.
Nejlepší ceremoniál (nejen s kruhy) je z Londýna 2012
Zahajovací ceremoniál byl jedním z nejsledovanějších v historii, a to zejména proto, že režie byla svěřena oscarovému režisérovi Dannymu Boyleovi a v ceremoniálu vystupovalo hodně britských světových hvězd včetně skutečné královny Alžběty II., která si zahrála malou epizodní roli s Danielem Craigem coby Jamesem Bondem.
Královna Alžběta II. a Daniel Craig jako James Bond během scény úvodního ceremoniálu zahájení letních olympijských her v Londýně v roce 2012.
Danny Boyle si pro diváky připravil opravdu dechberoucí vytvoření olympijských kruhů, nechal je totiž (naoko) skout ze železa herci v čele s Kennethem Branaghem, kteří představovali proměnu anglické krajiny během průmyslové revoluce. Zelená údolí mizí a místo něj nastupují hornická města, doly a komíny pro těžký průmysl, ženy se během války staví ke strojům, to vše za majestátní skladby s názvem And I Will Kiss, kterou přímo pro ceremoniál složila anglická hudební skupina Underworld, jejichž hit Born Slippy zazněl v Boyleově hitu Trainspotting.
Bubeníci z řad profesionálů i amatérů během neuvěřitelné scény zvané Pandemonium, která představila anglickou průmyslovou revoluci, pro niž byla složena píseň And I Will Kiss skupinou Underworld.
Když skladba graduje do svého finále, je poznat, že dělníci v průmyslové krajině kují ze železa jeden olympijský kruh, který se vznese nad stadion a připojí se ke svým čtyřem levitujícím bratrům. Zahájení Her v Londýně se tak stane díky tomuto triku asi nejoceňovanějším ceremoniálem v historii, a pokud jste to dodnes neviděli, o hodně jste přišli. Najdete jej celý na YouTube.
(Vrcholný proces skutí olympijského kruhu během scény Pandemonium pod vedením režiséra Dannyho Boylea za hudby skupiny Underworld. V hlavní roli vystupuje herec Kenneth Branagh.)
Když se kruhy nepovedou
Na poslední zimní olympiádě v Soči se však stal při zahajovacím ceremoniálu trochu trapas. Místo pěti stylizovaných olympijských kruhů uviděli diváci pouze čtyři. Při choreografii na stadionu, kdy se měla pětice sněhových vloček proměnit v olympijské kruhy, se jedna z vloček zadrhla a kruh se tak nemohl plně rozvinout.
(Nerozevřená vločka během zahajovacího ceremoniálu ZOH v Soči 2014.)
Ke kiksu došlo paradoxně těsně před tím, než vstoupil do čestné lóže ruský prezident Vladimir Putin, který se tak tvářil poněkud kysele. Zdaleka však nešlo o první zádrhel v historii her – ve Vancouveru (ZOH 2010), Sydney (LOH 2000) nebo Soulu (LOH 1988) měli zase potíže se zapalováním ohně.
Poslední olympijské hry byly ty letní, v brazilském Riu v roce 2016, kde měli vynikající nápad, jak upozornit svět na jeden zásadní a pro Brazílii existenční problém – mizení deštných pralesů. Zahajovací ceremoniál se tak nesl v „eko procesu“, kdy si každý sportovec z výpravy nesl svou sazeničku, kterou pak vložil do speciální železné konstrukce, která stála po celou dobu stranou hlavního dění ceremoniálu.
Na konci se konstrukce otevřely a vzniklo z nich pět zelených a hlavně živých olympijských kruhů, ale bohužel v první chvíli diváci snad vinou špatného náhledu kamer nepoznali symboliku.
Naštěstí jejich tápání trvalo jen chvíli a lidé si přestali myslet, že se dívají na něco, co vypadá jako les, než se nositelé konstrukcí zformovali do kruhů.
Každý sportovec si během zahájení Her v Riu nesl svou sazeničku, kterou vsadil do speciální železné konstrukce. Ta se na konci ceremoniálu rozevřela a vznikl z ní jeden zelený živý olympijský kruh.
Každá země si během ceremoniálu představuje zformování kruhů jinak, naštěstí, diváci tak nejsou ochuzeni o zábavu a hlavně o napětí, jak si tvůrci poradí s vrcholnou scénou velkolepého programu.
Můžeme se tedy jen těšit, jak se s obtížným ceremoniálem vypořádají v pátek od dvanácti hodin v Koreji.
Fotogalerie |
