Vyrazit s krosnou a několika konzervami do přírody - táboření je dovolená, která má v Česku velkou tradici a rozhodně má ojedinělé kouzlo. To se ale poněkud vytrácí, když musíte přespávat v přeplněném a předraženém kempu. Dá se ale rozdělat stan v přírodě tak, abyste se nemuseli celou noc třást, že na vás někdo přijde?
Dá. Existují např. tzv. nouzová nocoviště. Velký počet je jich zejména na Šumavě a jedná se o označené plácky, kde můžete rozdělat stan a přenocovat, když vás zastihne bouře nebo tam a nestihnete se včas vrátit.
Tam ale hraje důležitou roli fakt, že jde skutečně o nouzi. Očekává se, že se ráno zase sbalíte a rychle vypadnete. Jak to zařídit, abyste někde mohli rozbít tábor na pár dní?
Muchlovačka v soukromí? Stanovat mimo místa pro to přímo určená není v Česku zrovna jednoduché.
Mimo kempy, jen tak na louce, můžete rozdělat stan pouze s povolením majitele pozemku. A je povinností táborníka si zjistit, na čím place se zrovna usadil. A platí to i pro pozemky, které patří státu nebo obci.
Při táboření mimo kemp existují vlastně jen dvě základní pravidla: zaprvé „Netábořit tam, kde je to vyloženě zakázáno“. A zadruhé trampská poučka „Když nejsem vidět, tak neexistuju“. Těžko vás někdo bude stopovat, ale na druhou stranu, nikdy nevíte.
CHKO je tabu
Kde je táboření i stanování zcela vyloučeno, to jsou národní parky, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace. Do některých jejich částí nemůžete ani vstoupit, natož si tam rozdělávat stan.
Video: Jak rozdělat oheň v divočině bez sirek/zapalovače
Pokud vás někdo načapá, jak se roztahujete v CHKO, hrozí vám pokuta ve výši až 5 tisíc korun. Tu navíc může dostat každý, kdo táboří: tzn. pokud budete na místě s manželkou a dětmi, tak to máte rovnou za dvacet.
Stanování vs. táboření
Problém je také v definici pojmů stanování a táboření. Tábořením česká legislativa rozumí souhrn různých činností umožňujících vícedenní pobyt v přírodě spojený s přenocováním, a to obvykle ve stanech - tedy stavění stanů, příprava stravy, hygiena, likvidace odpadků...
Od kauzy, kterou rozpoutal Martin Hyťha z ekologického sdružení Děti Země v roce 2011, ale známe ještě pojem „bivakování“ - tzn. přenocování pod širákem, během nějž nezasáhneme do krajiny. To není v zákoně ošetřeno a je tím pádem přípustné.
Fotogalerie |
