Co by měla mít dobrá pohádka? Zajímavý příběh se šťastným koncem, smysl pro humor, charismatického prince a krásnou princeznu. Korunní princ má po špetce od každého, přesto ho zapomenete 5 minut po skončení závěrečných titulků. Pohádka totiž jakoby si toho vzala moc a všechno jen lehce naťukla, přičemž nic neukáže pořádně.
Fotogalerie |
Příběh nás seznamuje se dvěma princi, Janem (Patrik Děrgel) a Karlem (Kryštof Hádek). Ten druhý trpí ve stínu druhorozeného. Rozhodne se svého staršího, dobrosrdečného bratra zbavit a kouzlem mu přivodí amnézii. Ani ztráta paměti ale chrabré a čisté srdce nezastřou, takže to všechno dobře dopadne.
Hlavním hrdinou by měl být Jan, jeho bloumání a otravné zdravení všeho a všech, protože nic jiného si prostě nepamatuje, to je trochu málo. S přehledem ho tak zastiňuje Hádek, jehož slizký a podlý Karel je naprosto vynikající a je asi tím jediným, co vám utkví v paměti. Další vlaštovkou je Jaroslav Plesl coby Cecil a vlastně i Pavel Kříž jako Karlův sluha Pakosta. Oba dění vtipně glosují, ale času na plátně mají zoufale málo.
Druhou linkou příběhu je ta s kouzelníkem Kruciatem (Josef Abrhám), která je tu asi jenom proto, aby byla vysvětlena přítomnost kouzelných lektvarů. Jinak je ve filmu navíc a zbytečně prodlužuje stopáž, která je mimochodem 92 minut, ale přijde vám to tak dvakrát delší.
Česká pohádka už asi nikdy nezopakuje své úspěchy z minulosti. Těžko říct, čím to je. Ti, co dříve hráli charismatické prince, dnes hrají charismatické krále, kteří stojí v pozadí a není nikdo, kdo by je přesvědčivě nahradil. A Eva Josefíková může být druhou Šafránkovou zvána, jak jen chce - Libuščina kouzla nedosáhne nikdy.
Korunního prince si nezapamatujete, ale aspoň to nerežíroval Troška a nezpívá se v tom. K tomu je to jako bonus ten krásně slizký Hádkův princ... Zkrátka, přežít se to dá.