4. Dětské koutky
Zatímco dřívější generace rodičů s dětmi do restaurací chodily jen zcela výjimečně, v dnešní době je tomu přesně naopak. Narazit na podnik (pokud nejde o bar či klasickou hospodu), kam nezavítají maminky s kočárkem, je v dnešní době docela unikátní.
Dětské koutky v restauracích, ale i v obchodních domech jsou dnes samozřejmostí. Rodiče se mohou bez starostí oddávat bloumání po krámech a hodování, zatímco jejich ratolesti si užívají v ráji hraček a her.
Nikdo jim nebere právo na chvilky odpočinku. Na druhou stranu operovat s mottem „Já jsem rodič a kdo je víc“ není s ohledem na ostatní hosty ohleduplné, empatické ani slušné. Nikdo není zvědavý na řvoucí děti za hlavou, špagety v klíně nebo na hysterický pláč poté, co rozdováděné dítko vrazí do číšníka s horkým jídlem či nápojem.
Navíc když dnes rodiče tak často tvrdí, že čas strávený s dětmi je nejcennější a nic ho nenahradí, proč tak často ratolesti umisťují do „odkladišť“? Nehledě na to, že ti, kdo do obchodu nebo podniku přišli bez dětí, by neměli trpět tím, že druzí s sebou vzali nezvladatelné potomky.
Nikdo není zvědavý ani na to, že při knedlíčkové polévce z hovězí oháňky se dáma v sousedství ožene svým prsem ve snaze dát poobědvat své dceři, aniž by příliš řešila, co na to okolí...
