Objev jako z Jurského parku! Podaří se vědcům naklonovat dinosaury?

Mezinárodní tým vědců si v Barmě připsal unikátní nález. Příhodně ve chvíli, kdy jde do kin další pokračování kultovního Jurského parku, objevili v jantaru zkamenělou žábu z doby před 99 miliony let. Může snad skutečně dojít k tomu, že vědci naklonují dinosaury?

To je náhoda! V kinech si dnes odbylo premiéru další pokračování kultovního filmu Jurský park, které nese název Jurský svět: Zánik říše, a mezinárodní vědecký tým v Barmě před pár dny objevil prehistorickou žábu ve zkamenělé pryskyřici, tedy jantaru. Skoro přesně jako v jedničce!

Vědci objev označují za zázrak a jsou překvapeni tím, jak zachovalá žába je. Vypadá podle nich, jako by snad v jantaru byla pouhý měsíc. Zkoumání ale ukázalo, že zkamenělina žáby je starší než 99 milionů let, takže se musela potkat i s dinosaury.

Je snad skutečně možné, že by vědci mohli z nějakého podobného nálezu, třeba i z poměrně nedávno objeveného prehistorického klíštěte, získat genetický kód potřebný k naklonování dinosaurů? Raketově se vyvíjející genetika sice dodává lidstvu optimismus, vědci ale nadšení dost rázně krotí.

Vědci v Barmě objevili žábu zkamenělou v pryskyřici. To je objev jako v Jurském parku!

Možné to zřejmě nikdy nebude. Ještě v roce 2015 se sice nechal paleontolog Jack Horner slyšet, že živého dinosaura se lidstvo dočká do pěti až deseti let, to šlo ale zřejmě jen o marketingový tah, protože Horner spolupracoval právě na několika dílech Jurského parku a jedno z jeho pokračování tehdy mělo premiéru. Jinak se ale vědci vesměs shodují, že k naklonování dinosaurů není možné sehnat dostatečně zachovalou DNA.

V kinech měl premiéru Jurský svět: Zánik říše.

„Šance najít natolik neporušenou sekvenci DNA dinosaura, aby z ní bylo možné naklonovat jeho dávno vyhynulou repliku, je mizivá,“ řekl pro Aktuálně.cz paleontolog Martin Ivanov. 

Teoreticky možné by to bylo zřejmě jen z dinosauřích kostí, jenže kolagen, z něhož se dá DNA získat, se podle Ivanova rozkládá během několika desetitísíců let. Přitom od dinosaurů nás dělí více než 60 milionů let.

Dočkáme se v budoucnu živého Tyranosaura rexe?

Podle Ivanova jsou vědci mnohem blíže naklonování sibiřských mamutů, jejichž DNA se podařilo zachovat nejlépe, a to díky zamrznutí v arktickém permafrostu. Jenže ani jejich naklonování se zatím nepodařilo, takže na dinosaury si lidstvo může myslet jen těžko. 

Fotogalerie

Hodnocení článku

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 21:03 pátek 19. října 2018. Anketa je uzavřena.

  • 20
  • 11
  • 9
  • 8
  • 8
  • 8