Expres testuje novou českou dietu: Porušila jsem všechna pravidla a přišel trest

Rozhodla jsem se tento článek napsat s téměř měsíčním odstupem. Protože teprve až po nějakém čase se na mé váze mohou projevit dietní chyby, které stihly napáchat bujaré oslavy na silvestra a hlavně vánoce.

Fotogalerie Zobrazit fotogalerii

Protože nikdo, opravdu nikdo by nevydržel zůstat jen na proteinové náhradě, když se ostatní cpou cukrovím, salátem a hlavně kachnou s knedlíkem a to celé zapíjejí pivem a vínem.

A jelikož se o mě nedá říct, že moje vůle je pevná jako skála, samozřejmě jsem povolila a vrhla se na všechno, co mi stálo v cestě, v tomto případě tedy na stole.

V té chvíli jsem černé myšlenky a svoje svědomí zaplašila jak hejno vrabců a rozhodla jsem se tím trápit později, respektive až budu po novém roce stát na váze během pravidelného měření a poradkyně na mě bude káravě zvedat ukazovák, protože přístroj zcela jistě musí po tomto dietním průšvihu ukázat okamžitě sto kilo nadváhy.

Nejprve si ale pojďme říct, čemu všemu nešlo odolat. Že se během Štědrého dne nevzdám kapra a salátu jsem statečně ohlásila dietní poradkyni It’s my life! předem. Pokývala chápavě hlavou, že když se nebudu přežírat, že se nic nestane.

Pokývala jsem hlavou, jakože tomu rozumím a že budu hrozně zodpovědná.

Kapr a salát ke štědrému dnu patří. A k tomu ještě spousta jiných věcí, jako houbový kuba, cukroví, rybí polévka a šunková rolka s křenem.

V duchu jsem se ale styděla, protože už tehdy jsem věděla, že jí určitě neřeknu o té šunkové rolce s křenovou omáčkou, co se u nás podává jako předkrm, že jí neřeknu o houbovém kubovi, co se u nás jí během štědrého dne, a že jí zcela určitě neřeknu o té kachně se zelím a s knedlíky, kterou se budu cpát na první svátek vánoční. Taky jí neřeknu o víně a šampusu, který hodlám pít na silvestra, a to o těch pěti vajíčkových chlebíčkách, hermelínu, olivách a slaných krekrách namazaných pomazánkou už nepovažuju za podstatné zmiňovat, jelikož průšvih už to je tak jako tak.

Když jsem šla hned 4. ledna, tedy první pracovní pondělí po novém roce na konzultaci, byla ve mě malá dušička. Představovala jsem si, jak si stoupnu na váhu, digitální číslo vyletí do nebes a začne to okamžitě křičet LHÁŘKO, LHÁŘKO a já tam budu stát jako prvňáček, co si doma zapomněl slabikář a koktavě se vymlouvat, že ten náhlý váhový skok musí být nějakou doposud neobjevenou genetickou vadou a určitě ne tím, že jsem během toho týdne porušila všechny zákazy a všechna doporučení.

Nicméně - nestalo se tak.

Buď mám zázračný metabolismus nebo je celá tahle dieta zázračná sama od sebe a jede samospádem, i když se dáte chvíli na scestí. Myslela jsem, že špatně vidím, ale speciální váha ukázala, že jsem i přes to všechno zhubla. A to tuky, a ne svaly!

Ovšem radostí jsem neskákala. Protože mi bylo jasné, že to mému tělu ještě nemuselo dojít, že jsem do něj cpala sacharidy, tuky a cukry, a že si na to vzpomene ještě za další týden. Nebo za ten další. Nebo na konci ledna.

Na oslavy nového roku neplatí žádné diety, alkohol prostě tekl proudem a k tomu přidaly ještě různé „prasárny“ z řad těch nejlepších pochoutek.

Teď je konec ledna. A víte co? Váha jde pořád dolů. Od Vánoc jsem zhubla necelé kilo a půl. Pravda, možná se vám to zdá málo, ale zhubla jsem tuky a naopak mi narostly svaly. A zhubla jsem tak málo proto, že jsem se o vánocích chovala jak čuně, proto se ten proces zpomalil.

A to je prostě empirický důkaz, žeIt’s my life dieta prostě funguje. Protože tělo jede v nějakém procesu a naučilo se spalovat správně. A i když ho na chvíli zaprasíte, spaluje i nadále správně, jen prostě pomaleji.

Slibuju, že to víc už neudělám. Ostatně vánoce jsou zase až a rok.