Před dvěma týdny jsem absolvovala dvě otřesné schůzky, které mě natolik demotivovaly, že jsem si na pár dní dala od seznamování na Tinderu pokoj. Během toho času jsem plně nabrala síly a vyrazila vstříc novým dobrodružstvím.
Můj třetí objev se jmenuje Petr.
Naše psaní začalo vcelku obyčejně. Od frází kde žiji, co studuji, kde pracuji a jaké mám záliby, jsem postupně začala objevovat, že mám konečně tu čest s pravým gentlemanem.
Zatímco předchozí nápadníci mluvili jen sami o sobě, tenhle mi se zájmem kladl nejrůznější až filozoficky laděné otázky, rozhovory s ním měly hlavu a patu a já se každým dnem těšila na naše další dialogy.
Petr je architekt, k tomu maluje obrazy, hraje v rockové kapele a má, stejně jako já, vášnivou zálibu v cestování. Navíc je pohledný a vůbec nepůsobí povrchně ani nafoukaně, jako ostatní perspektivní muži. Je mu 28.
Vizuální pohled do seznamovací mobilní aplikace Tinder.
Samozřejmě jsem si ho brzy prolustrovala na internetu a zjistila, že je zaregistrovaný i na jiných seznamovacích serverech, jako například na Badoo nebo Lide.cz.
Z dostupných informací jsem zjistila, že měří pouhých 170 cm, stejně jako já. To mě vyděsilo. Doufám, že si nepřidal, protože jedna z podmínek, za kterými si u mého nastávajícího stojím, je, aby byl alespoň tak vysoký jako já.
Brzy jsme si sjednali rande. Paráda!
Vše začalo idylicky. Byl krásný slunečný den, já oblékla letní šatičky střízlivé délky a vyrazila na zahrádku mojí oblíbené restaurace na okraji Prahy.
Z ničeho nic se proti mně vyřítil jakýsi malý muž na kole. Každou vteřinu byl blíž a blíž a já zjišťovala, že je to vážně on. Sakra!
Přijel až ke mně, slezl z kola a s úsměvem od ucha k uchu mě přivítal vřelým polibkem tvář.
Čeho jsem se děsila se stalo skutečností. Petr neměřil snad ani 160 cm a výškou mi sotva sahal po kořen nosu.
Nicméně neházím flintu do žita.
Usadili jsme se, prohodili pár rozpačitých frází a pak přišlo něco, co jsem doopravdy nečekala. Sundal si boty. Ano, čtete správně!
Nejspíš vycházel z logiky, že přijel na kole a je třeba dopřát svým unaveným nohám trochu odpočinku na vzduchu. To snad ne, říkám si a následně se rozhoduji celou věc s nadhledem zamést pod koberec. Nejsem přeci žádná fajnovka.
Pak však přišel další fail. Odložil si svoji flašku s vodou na stůl, na kterou nás vzápětí musel upozornit číšník. Začala jsem se za něj trošku stydět.
Díky bohu se vše uklidnilo a opravdové rande mohlo začít.
Seznamování na slepo je trendem dnešní doby.
Petr byl neuvěřitelný. Můj život se vedle jeho zdál být skoro až směšný. Zaníceně mi vyprávěl o svých cestách po světě, o hudbě, malbě a umění. Do jeho povídání o Indii jsem se tak hluboce zaposlouchala, že jsem tak na půl hodiny absolutně ztratila pojem o čase.
Dvě hodiny uplynuly jako voda a já si s každou nastávající minutou začala uvědomovat, že z toho vážně nic nebude.
Když přišel číšník s placením, Petr se ujal své mužské role a hodlal celý účet vzít na sebe. Já ho zdvořile začala přesvědčovat, že si za sebe zaplatím sama. Souhlasil.
Rozloučili jsme se opětovným polibkem na tvář a já odkráčela domů.
Moje pocity byly rozporuplné. Když pominu, že si sundal boty, odložil si trapně láhev na stůl, lhal o své výšce a nechal se klidně přesvědčit, že za sebe zaplatím sama, kladu si otázku: „Dostal by tenhle malý velký muž šanci, i kdyby se nic z toho nestalo?“
S lítostí čelím smutné pravdě. Nedostal!
Ačkoliv to může vypadat povrchně, fyzická přitažlivost a sexuální jiskření mezi dvěma lidmi prostě musí fungovat a pokud nefunguje, jsou základy příliš křehké na to, aby se na nich dalo stavět.
Hobití parťák do nepohody mi pak ještě několikrát psal. Naivně jsem se mu snažila dát najevo, že si s ním ráda znovu vyjdu, ovšem pouze jako kamarádi. Když to na několikátý pokus pochopil, utrousil cosi uštěpačného a více už se neozval.
A poučení na závěr?
Pánové a dámy! Nesnažte se, co se vzhledu týká, na seznamce mystifikovat své protějšky. Je to ztráta času, vám to stejně nepomůže a své potenciální nápadníky tím jen naštvete. Vážně!
Fotogalerie |
