Dětství skýtá tolik báječných vzpomínek: na první mobily, klíče na krku, kapesné, za které bychom si dnes nekoupili ani rohlík. Jednoho skoro až rozesmutní, že budoucí generace a hlavně naše vlastní děti už nikdy nezažijí to, co jsem si kdysi zkoušeli my. Jako třeba...
1.Když jsme si každý den chodili hrát „na dvůr za barák“
2.Když byl pás hustého křoví ten nejlepší prales
3.Když člověk zavolal na pevnou, kámoš nebyl doma, a tak měl prostě smůlu
4.A když ani nebylo potřeba volat. Prostě platilo, že se hodí taška ze školy a domů a letí se na místo, kam chodí všichni
5.Když jsme klíče nosili zásadně na šňůrce na krku
6.Když se ven smělo jen v šusťákách nebo teplákách, ani náhodou v lepším oblečení do školy
7.Když jsme museli jít domů s první rozsvícenou pouliční lampou
8.Když jsem dostali 20 korun kapesného na týden a okamžitě jsme to utratili
9.Když pak přišly mobily a někdo ho jako první ve třídě dostal. To bylo pozdvižení! Vždycky to byla Nokie, starý Siemens nebo Alcatel
10.A když už se objevily i dostupné počítače a ve družinách se začaly zřizovat PC místnosti. Starý Prince of Persia a hopsací Aladin, to byly hity!
