1. Z čeho se takový pšouk vůbec skládá?
Prd je mixem různých plynů. Obsahuje kyslík, dusík, vodík, oxid uhličitý a methan. Jen 1% složení pšouku tvoří zapáchající složka. Tu vytváří sirovodík, který „voní“ jako zkažená vejce, ale také dimethylsulfid - ten zase připomíná vařené zelí - a methylmerkaptan připomínající shnilou zeleninu.
2. Co určuje hlasitost?
Proč je to někdy ticháček a někdy pořádná bomba? Všechno to závisí na rychlosti prdu, ale také na poloze svěrače. Pšouky se mimochodem pohybují rychlostí 3 metry za vteřinu.
Video: Americký komik Louis C. K. o prdění (s českými titulky)
3. Prdopudný jídelníček
Existují potraviny, které výrazně podporují nadýmání. Pochopitelně jsou to luštěniny - fazole, čočka, hrách, cizrna. Zároveň sem patří třeba brokolice a květák, z ovoce broskve, hrozny a meruňky. Pšouky probouzí také vejce a hlavně pivo.
4. Jak často denně prdíme?
Zdravý člověk prdí až čtrnáctkrát denně. Nevíme ale, jestli se tím myslí jednotlivé prdy, nebo celé epizody - co si budeme povídat, někdy je to přímo koncert. Nejsilnější jsou ranní větry.
5. Když to zadržím, ublíží mi to?
Říká se, zadržování větrů může mít vliv na chod zažívání a funkci střev. Dlouhodobě možná, ale když si to sem tam schováte na později, nic vážného se vám nestane.
6. Hoří prd?
Zásadní otázka. Odpověď zní, pozór... Ano, hoří! Právě kvůli obsahu metanu a dalších hořlavých plynů.
7. Můžete se živit jako prfesionální prdič?
To asi ne, nicméně, v Číně existuje profese s názvem „čichač pšouků“. Možná si říkáte, že to nějak souvisí s podivnými sexuálními touhami - omyl. Čichače využívají zejména doktoři, protože zápach a intenzita větrů můžou prozradit hodně o zdravotním stavu konkrétního člověka.
8. Větry jako komunikace
Skrze pšouky se dá i dorozumívat. Dělají to tak například sledi, kteří takhle komunikují v hejnech. Umí totiž plyn z těla vypustit tak, že vytvoří zvuk, kterému ostatní rybky rozumí.
Fotogalerie |