9. Máme svobodu a spoustu práv

Když před pár lety ministerstvo zahraničí Spojených států sestavilo seznam zemí, které splňují americké a mezinárodní právo, Česká republika se umístila v první ze tří skupin. Takovou výsadu neměla ani řada dalších států Evropské unie, třeba Maďarsko. To jen pro představu, jak po světě vnímají úroveň svobody u nás.

V Česku má spousta lidí tendenci nadávat na to, že tu není svoboda, že demokracie vypadá jinak a podobně. Ruku na srdce, nemusíte jet ani tak daleko, abyste se přesvědčili, že můžeme být za zdejší podmínky rádi.

Tak například: zkuste si udělat s dětmi výlet do Norska. Jste-li žena a začnete kojit dítě, běda vám, aby s vámi vaše ratolest během kojení neudržovala oční kontakt. To pak totiž může přijít norská sociálka, která rozhodne, že jste špatný rodič, a už svoje dítě neuvidíte. Přesně tak to totiž v případě zvrácené instituce Barnevernet, se kterou roky svádí boj třeba i Češka Eva Michaláková, chodí. A to existují i šílenější případy.

Zařazení České republiky mezi rozvojové země by navíc právě vzhledem k úrovni svobody a respektování svobody postrádalo logiku. Znamenalo by to, že bychom patřili třeba na úroveň států Blízkého východu či Afriky, odkud právě do zemí, jako je Česko, v současnosti miliony lidí utíkají. Zkrátka na úroveň států, kde je náboženství stavěno vysoko nad lidský život a kde zuří války. A to je přece holý nesmysl.