Trendy ve stravování se mění stejně jako trendy v módě a často ani nezáleží na tom, zda si změnou jídelníčku spíš neuškodíme. Pověstná „margarínová doba“ v 90. letech skoro vymýtila máslo, tedy mléčný tuk, protože se tehdy říkalo, že máslo obsahuje zlý cholesterol.
Dnes se přestává pít mléko, protože laktóza v něm obsažená je alergen a ne každý ji umí trávit. Konzumaci rostlinných „mlék“ ale napomáhá i doba: Lidé se nechtějí podílet na nevyhovujících podmínkách dojných krav, chtějí zhubnout, stravují se vegansky nebo je to jen součást jejich image. Chyba.
Rostlinná mléka často obsahují více než dvojnásobek kalorií než kravské polotučné mléko, třicetkrát více tuku, a dokonce i více cukru. Například velké latté (z rostlinného mléka) ze Starbucks obsahuje 22,8 gramu cukru, tedy o 6 gramů víc než stejný nápoj s odstředěným kravským mlékem. Dokonce na přepočet kalorií má ono latté s mandlovým mlékem 269 kcal (kilokalorií), zato nápoj s odstředěným mlékem jen 128 kcal, mandlové latté navíc obsahuje třicetkrát více tuku. Nebo takový nápoj s kokosovým mlékem obsahuje 9,9 gramu tuku, ale nápoj s polotučným kravským mlékem obsahuje pouze 0,3 gramu tuku.
I když někdy nápoje s klasickým mlékem můžou mít vyšší obsah cukru, je to dáno jen přítomností laktózy, cukru, který se v mléce přirozeně vyskytuje na rozdíl od přidaného cukru, který se vyskytuje v rostlinných náhražkách mléka.
Britská dietoložka Lucy Jones upozorňuje, že to, co neobsahuje mléko, ještě neznamená, že je to zdravější. Také vysvětluje, že rostlinná „mléka“ mají často certifikaci „bio“, a tak lidé tíhnou k názoru, že to musí být zdravější. Naopak si myslí, že u náhražek mléčných nápojů je tomu právě naopak. „Mléčné výrobky mají prostě svoje nezastupitelné místo ve vyvážené stravě člověka,“ myslí si dietoložka a dodává, že například 100 ml (1 deci) mandlového nápoje obsahuje na přepočet 2,5 gramu ořechů, zatímco stejné množství kokosového mléka obsahuje 3,5 % čerstvého kokosu. „Většinou si prostě platíte předraženou vodu,“ říká dietoložka.
Fotogalerie |
