Tehdy šestiletý Thomas Moore z amerického státu Maryland byl obyčejný chlapec. Jednoho večera viděl svou maminku Amber, jak pláče při sledování televizního dokumentu o holčičce s leukémií, které kvůli chemoterapii vypadaly všechny vlasy. V jeho dětské hlavičce se tehdy zrodil šlechetný nápad.
Když maminka Thomasovi vysvětlila, co se holčičce stalo a že než jí znovu narostou její vypadané vlasy, bude muset nosit paruku, odpověděl Thomas, že by jí klidně dal své vlasy, protože on jako kluk je tolik nepotřebuje.
Thomase napadlo, že když si nechá narůst hodně vlasů, může s nimi pomoct více dětem. Dva roky tak Thomas tvrdošíjně odmítal návštěvu holiče a místo toho mu na hlavě vyrostla dlouhá hříva hustých kudrnatých vlasů.
Malého chlapce nezastavilo ani to, že si ho lidé na ulici pletli s holčičkou ani závist jeho kamarádek, které neměly tak hezké vlasy či posměšky kamarádů, kteří si z jeho vzhledu utahovali. Věděl totiž, že dělá dobrou věc a nevzdal se, dokud nedosáhl svého.
Po dvou letech měly Thomasovy vlasy přes 40cm a chlapec uznal, že je na čase nechat se ostříhat. Vlasy daroval firmě na výrobu dětských paruk a zřekl se i finanční odměny. Teď si opět zvyká na život s krátkými vlasy a jeho maminka na něj může být právem hrdá.
Fotogalerie |
