Volba Miss Czech Republic se nám přetavila z volby královny krásy na výjezdní zasedání firmy, kde se povinně tleská řediteli a někdo vyhraje nějaký bonus za nejlepšího zaměstnance roku. Je nám záhadou, jak mohla Taťána Makarenko tak moc nevyužít a neproměnit ve zlato vítězství Krystyny Pyszkové na Miss World a udělat z finále své soutěže defilé technických chyb, nudy a oslavy jejího kultu osobnosti. Většina se dívala v sobotu večer na hokej a skalní jako my zase na přímý přenos finále Eurovize. A konečně jsme pochopili, jaký má s ní český divák problém. Chroničtí nesledovači Eurovize ji na sociálních sítích nejvíce kritizují a přitom jim naprosto uniká její smysl. Výherce celé soutěže je tam vedlejším produktem, a proto je jedno, zda ji vyhraje vousatá zpěvačka nebo nebinární Švýcar. Její přínos je ve zcela jiných rovinách a namísto pohoršování se nad vítězem Nemem by měla nejen novináře zajímat „odbornost“ české poroty, která už zase udělila nejvyšší počet bodů Ukrajině. Protože žádná země na Eurovizi není hudebně tak skvělá, aby dvakrát po sobě získala nejvyšší počet bodů...
