„Ona nemá absolutní základy,“ řekla Expresu po zhlédnutí jedno z dílů zpravodajství Východočeské televize V1 Jana Postlerová. Ta má s hlášením zpráv vlastní zkušenosti a už léta pracuje jako uznávaná jazyková lektorka.
Školí nejen známé české hlasatelky a moderátory, ale také herečky. Tvrdí, že pro kvalitní moderování zpráv musí člověk projít nejen intenzivním školením, ale musí mít také talent, vzdělání, jistý věk a důvěryhodnost.
„Ta dívenka je příliš mladinká na čtení zpráv. Zprávy musí říkat někdo důvěryhodný. Já z toho jako divák musím cítit, že ke mně mluví někdo vzdělaný, a to nejen profesně jako redaktor, ale povšechně. Že už ví, jak sdílet tu zprávu, aby mi správně posloužil,“ tvrdí Postlerová.
Výše zmíněná regionální stanice očividně propadla českému zlozvyku, že televize obsazují na post zprávařů nevyzrálé dívky, které nemají zkušenosti, vzdělání a často ani talent. K úspěchu jim stačí mediálně známé jméno, vnady a pohledná tvář. Pro znalce je pak často jejich výkon čirým utrpením.
„Má hrozně vysoko posazený hlas, což je nepříjemné. Hlas musí být takový mezzosoprán–alt, protože tak je čeština nastavená. Potřebujeme hlubší hlasy. Ona navíc ani neví, jak má zacházet s větou, kde udělat pauzu, kde mi to má jako divákovi vysvětlit, ale hlavně, a to je úplně nejhorší, ona se mi snaží vložit do mého pocitu. Předkládá mi, co si mám myslet, a to je základní chyba,“ nechala se slyšet Postlerová a uvedla příklad.
„Zprávy se čtou vždy naprosto stejně, ať hovořím o tom, že se v Kanadě narodila paterčata, nebo o tom, že v Thajsku udeřila tsunami. Zprávař to má jen nabídnout a divák si o tom sám utvoří názor. Nesmí to být absolutně citově zabarvené.“
Školení, které musí zprávař začátečník absolvovat, by mělo dle Postlerové trvat minimálně tři měsíce. Jde o krátkou dobu, proto musí být o to intenzivnější. Ani po jeho absolvování však není jistota, že se z daného člověka stane dobrý moderátor. Vše je to o talentu.
„Ona vůbec neví, kdy se klesá hlasem, kdy hlas zůstává. Jde do tečky v polovině věty, čímž vyvolá v divákovi dojem, že je konec myšlenky, a pak skočí zpátky, takže tu větu nelogicky roztrhne. Nebo naopak jede, aniž by udělala pauzičku pro přídech.“
Na závěr si nechala pro mladičkou tanečnici hlasová poradkyně i trochu chvály.
„Její úsměv není špatný, ten bych akceptovala, ale všechna ta podivná klišé značí jediné – ona o tom čtení zpráv očividně vůbec nic neví,“ dodala na závěr.
Fotogalerie |