Veronika Kopřivová sdílela další traktát o životě, dobru a zlu. „Snažím se vyhýbat všem negativním lidem a věcem. V Americe/Kanadě to bylo úplně easy, ale v České republice je to celkem těžký, zkrátka jiný,“ píše Veronika v příspěvku.
„Možná je to tím, že je to, jak se říká, ‚malej rybníček‘, kde je hodně lidí, takže to negativní dost vyčnívá a člověk se tomu někdy nevyhne. Což je smutný, protože pokud půjdeme do hloubky, vše nás určitým způsobem ovlivňuje, takže si opravdu dávejte pozor na to, čím/kým se obklopujete,“ pokračuje v úvaze krásná blondýna.
Dovolíme si k těmto bodům něco podotknout.
Těžko říct, v jaké komunitě a jak Veronika Kopřivová v Americe žila. Co ale víme, je, s kým žila.
„Kopřiváček“ bydlel u Jaromíra Jágra, největší hokejové legendy a také velmi bohatého muže. Je nasnadě, že se nemusela starat o nic než řádné čištění zubů a plnění nabitého instagramového harmonogramu, tudíž ji od vznešených myšlenek a tvrdé „práce na sobě“ nedělilo téměř nic.
Bezbřehý relax a „zušlechťování vnitřní“ krajiny jsou dvě různé věci, které se mohou na první pohled snadno zaměnit. Je totiž propastný rozdíl na sobě pracovat ve vzácných chvílích volna, zatímco většinu dne vyplňuje práce, a pracovat na sobě na lehátku u vody a s brčkem u pusy.
Je pochopitelné, že život v bublině luxusu (za zásluhy druhých), odtržený od reality, se jeví idyličtěji a také lidé v této bublině působí šlechetněji. Ne nadarmo se ale říká „Není všechno zlato, co se třpytí“ a také „V nouzi poznáš přítele“.
Na koktejlové párty v Beverly Hills je samozřejmě kámoš s americkým úsměvem každý.
Další myšlenkou k rozebrání je pak srovnávání lidských vlastností „tady a tam“.
Je až s podivem, že po takové době v zahraničí došla Veronika k závěru, že u nás je lidské zlo „koncentrovanější“. Opravdu to tak je? Nejsou lidé (a jejich charaktery) na celém světě stejní a jen kulturně-zeměpisné odlišnosti vytváří iluzi jinakosti?
„Někdy si říkám, s kým to sdílím naši zemi, s kým tady žiji, a stydím se. Je na tohle nějaké řešení? Kde se všechno to zlo v nich bere? Proč s tím nepracují? Neuvědomují si to? Snažit se pomáhat někomu, kdo si neuvědomuje problém? Nelze. Jasně, taky bych nejradši tenhle ‚typ jedovatých‘ lidí vyhostila na jinou planetu, aby se tam pak všichni pobili navzájem, ale to nejde,“ říká něžná bojovnice Veronika s tím, že zlo by se mělo zabíjet zlem.
Že by se zlo mělo zabíjet zlem, je poněkud radikální myšlenka. Například ale Mahátma Gándhí, moudrá osobnost v dějinách lidstva, tvrdil, že přístupem „oko za oko, zub za zub“ docílíme jedině toho, že naše planeta skončí bezzubá a slepá.
Srovnáváním našince s cizincem se skoro zdá, že se Veronika nechala inspirovat Emmou Smetana, která své zkušenosti z Paříže často ventiluje.
„Já osobně bulvární články z 90 % nečtu, televizi nemám, nesleduji a diskuze nečtu, ale někdy se stane, že se dostanu k nějakému článku/diskuzi/zprávám. Většinou stačí jen otevřít Instagram a podívat se, kdo co sdílí, nebo do komentářů u profilu, které mají třeba větší sledovanost. Tolik zlosti, jedu a nenávisti, co člověk najde, ať na Instagramu, v diskuzi, nebo u bulvárních článků, je děsivé, odporné a smutné,“ rozhořčuje se Kopřivová.
Co se týče sledování dění ve světě, není to pro Veroničiny followery zrovna dobrá zpráva, že se Kopřivová o tohle nezajímá, neboť je pak téměř nemožné opírat se v jejích statích o nějaká relevantní fakta, která občas přijdou vhod.
Není tedy divu, že nejedna úvaha pak vyzní do ztracena.
Jako i v případě tohoto příspěvku, jenž po všech nezodpovězených otázkách končí reklamou na růžový outfit, který má Veronika na fotografii u téhož příspěvku na sobě.
Fotogalerie |
