První zmínka o upírech, jak je známe dnes, se objevila patrně v 18. století v Anglii. Tehdy měli tito nebezpeční zabijáci podobu hubených a pobledlých individuí, kteří po nocích na hřbitovech vylézali z hrobů a živili se krví nic netušících nebohých spoluobčanů, kteří byli ráno malátní, aniž by tušili proč.
První pověsti o krvi popíjejících monstrech se však objevily již dávno předtím. Jejich historie sahá přes antické Řecko až kamsi po historii starověkého Babylonu. Ačkoli by se tak mohlo zdát, že jde o báchorky, které tak nějak zlidověly, opak je pravdou. Na těch příbězích je mnohem více pravdy, než byste čekali!
Vědci totiž původ strašidelných historek vysvětlili. Důvodem pro „upírství“ však není žádné prokletí, nýbrž nemoc. Jmenuje se erytropoická protoporfyrie a ve zkratce to znamená, že postižený člověk trpí velkou chudokrevností, v důsledku čehož je jeho pleť bledá, mnohdy až promodralá, a kvůli nedostatečnému okysličení mozku je dotyčný neustále malátný.
Zatímco dnešní medicína takto nemocným osobám doporučí, aby používali ochranný krém na pleť a užívali železo, v dřívějších dobách lékaři a mastičkáři lék neznali. Nemocní tak museli vycházet z domu především za soumraku, protože jejich jemná pleť se snadno spálí, a působili mrtvolným dojmem, který mohl být ještě umocněný tím, že v historii často lidé neměli dostatek kvalitní stravy, což se negativně projevilo na jejich fyzické kondici.
A kde se vlastně vzala pověra o popíjení krve? Má se za to, že nedostatek železa a kvalitní vyvážené stravy mohl v temném středověku nemocné přimět, aby ze zoufalství popíjeli zvířecí krev. Na tom by nebylo nic šokujícího, i dnes se často z chorobné touhy po krvavém bifteku a mase vyklube chudokrevnost.
Až tedy příště nebudete po sledování hororu o upírech moci usnout, uvědomte si, že ve skutečnosti se jedná o nemocného jedince, a strach bude rázem ten tam!
Fotogalerie |
14
6
4
4
4
3
