Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa

  • Zprávy
  • Celebrity
  • Jen pro muže
  • Sport
  • Video
  • Podcasty
  • Antiyoutuber
  • jít naiDNES.cz

    Turecko v EU? Erdogan po převratu posílil svou moc, tady je 6 věcí, na co si dát pozor

    Turecko usiluje o členství v Evropské unii seč může. Pro Evropu by to ale, na rozdíl od Turecka, bylo extrémně nevýhodné. | foto: reprofoto propertyturkey.com

    V souvislosti s nedávným pokusem o převrat se na evropské úrovni hodně mluví o tom, že Turecko je nás důležitý spojenec, prezident Erdogan musí zůstat ve funkci, aby se země nedestabilizovala, a že je potřeba zachovat jeho legitimní demokratickou vládu, když usiluje o vstup do EU. Ovšem jsou tu i jiné aspekty, než vítězně vyjít ze státního převratu.

    1. Turecko není v Evropě

    Evropská unie vznikla a funguje jako společenství zemí na evropském kontinentě a několika ostrovů patřících k těmto zemím. Turecko má v Evropě, konkrétně na části Balkánského poloostrova, jen asi 3% svého území. Zbylých 97% země leží za Bosporskou úžinou na území Asie.

    Turecko chce do Evropy, přitom 97% území státu je v Asii.

    Čekalo by nás snad po přijetí Turecka do EU přejmenování na Eurasijskou unii? A neotevřela by se tímto krokem cesta dalším státům například na Kavkaze, což by znamenalo naprostý odklon od původní ideje jednotné Evropy?

    2. Turecko by představovalo pro EU ekonomickou zátěž

    Ač je turecká ekonomika momentálně na vzestupu, stále se jedná o stát s hospodářskou situací pod evropským standardem. Roční HDP na hlavu je v Turecku 13 tisíc euro. I v Česku, které nepatří k nejbohatším evropským zemím, je dvaapůlkrát vyšší, u bohatých států jako Francie nebo Německo se HDP na hlavu pohybuje kolem čtyřnásobku turecké hodnoty.

    Velká část ze zhruba 75 milionů Turků žije v naprosté chudobě. Ti všichni by se vstupem do EU mohli požadovat štědré sociální dávky nebo si za nimi bez omezení jít do Německa.

    Turecko se svými zhruba 75 miliony obyvateli, z nichž je přes 11% nezaměstnaných, by tak pro Evropskou unii znamenalo obrovskou finanční zátěž. Všichni obyvatelé by měli nárok na zajištění z evropských sociálních systémů a na pomoc a nápravu špatné hospodářské situace země by stejně jako v případě Řecka zaplatily všechny evropské státy.

    3. Turecko nemá s Evropou historickou a kulturní spojitost

    Společná historie Evropy a Turecka se naposledy psala za Byzantské a později Osmanské říše, která až na drobná území na Balkáně ztratila evropská území již v osmnáctém století. Od té doby jde vývoj Turecka a evropských zemí po vlastní trase.

    Historické, kulturní a náboženské základy Evropy jsou zcela odlišné. Turecko je ovlivněno spíše blízkým východem a i z kdysi největšího byzantského kostela Hagia Sofia udělali mešitu.

    Turecko na rozdíl od Evropy nemá svůj kulturní základ v renesanci a osvícenství, ale staví spíše na orientálním vlivu Středního východu. Ač se formálně jedná o sekulární stát, je to země z valné většiny muslimská, kde sílí tendence o prohlášení islámu za oficiální státní náboženství.

    4. Turecko si na demokracii jen hraje

    S demokracií je to v Turecku podobné jako s náboženskou sekularizací. Formálně se jedná o demokratickou republiku, nicméně praxe je s velkým přispěním současného prezidenta Erdogana na hony vzdálená evropskému pojetí demokracie.

    Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan je považován za despotického diktátora, který nechává uvězňovat a mučit své oponenty a pod jeho vládou v zemi dochází k rozsáhlému porušování lidských práv.

    V Erdoganově Turecku je na denním pořádku porušování lidských práv, spolu s umlčováním a persekucí politických oponentů.

    Svoboda slova stejně jako svoboda tisku zde neplatí, trestní soudnictví je zmanipulováno a práva žen a menšin jsou zde prakticky neexistujícím pojmem. To pak vyvrcholilo pokusem o převrat.

    5. Turecký prezident má pochybnou pověst

    Mělo by platit, že prezident je obrazem své země. Pokud by toto byla pravda, pro Turecko v čele s Erdoganem by to rozhodně neznamenalo nic dobrého. Turecký prezident se totiž těší nevalné pověsti diktátora.

    Ani děti prezidenta Erdogana se netěší valné pověsti. Jak syn Bilal, tak dcera Sümeyye jsou podezřívání z paktování se s radikálními islamisty.

    Nejenže sám Erdogan vládne pevnou rukou a toho, kdo se mu postaví na odpor, pošle v lepším případě do vězení, ale dobré pověsti se netěší ani jeho děti.

    Syn Bilal Erdogan je podezříván z toho, že obchoduje s ropou s Islámským státem, a dcera Sümeyye údajně provozuje soukromou kliniku, kde se léčí zranění džihádisté.

    6. Evropa se nesmí nechat Tureckem vydírat

    Turecko v současné době využívá své pozice státu, jenž je přestupní stanicí pro miliony blízkovýchodních uprchlíků, kteří se chtějí dostat do Evropy. Během každého jednání s EU si Turci diktují podmínky a jim stanovené povinnosti téměř vždy poruší. Evropa nesmí podlehnout tureckému tlaku a nechat se Tureckem vydírat. Upuštění od vízové povinnosti, kterého se Turecko dožaduje, by znamenalo, že miliony Turků by se jako ekonomičtí migranti vypravili do Evropy, kde jich dnes žije převážně v Německu zhruba 10 milionů.

    Evropa by se neměla nechat Tureckem vydírat a měla by se bránit riziku, které pro ní Turecko představuje.

    Kdyby se Turecku podařilo vydupat si členství v Evropské unii, jediný, kdo by na tom profitoval, by bylo samo Turecko. Evropa by získala jen pár desítek milionů hladových krků a přímou hranici se Sýrií, Irákem nebo Íránem.

    Děkujeme, nechceme!

    Ohodnoťte článek
    Hlasování skončilo

    Čtenáři hlasovali do 16:48 pondělí 14. listopadu 2016. Anketa je uzavřena.

    • Super
      481
    • Trapas
      43
    • Haha
      22
    • Sladký
      20
    • Cože
      19
    • Tvl
      18