Když už byla zřejmá prohra a expremiér Mirek Topolánek se umístil na nepříliš lichotivém šestém místě s 221 689 hlasy, předstoupil před voliče viditelně roztřesený a rudý, jako by jím cloumal vztek.
Jeho mocné ego právě dostalo výprask, jaký si zřejmě ani ve snu nepřipustilo. Veřejnost jeho skvěle vedené kampani, rétorickým úspěchům v debatách ani nové image prostě neuvěřila.
Rozzuřený Topolánek se dokonce na Twitteru pustil do přestřelky s komentátorem Novinek Alexandrem Mitrofanovem, kterého obvinil, že ho teorie o spřažení se Zemanem natolik poškodila, že nedosáhl na kýžených deset procent. Bývalý předseda vlády potupu prohry i s týmem mediálního experta Jakuba Horáka za zády prostě neunesl.
Topolánek těžce neunesl volební prohru...
Dalším důkazem zakořeněné Topolánkovy neoblíbenosti budiž i fakt, že dokonce v jeho rodném Vsetíně obdržel méně než tisíc hlasů a také tam zůstal šestý. Nelze si to vysvětlit jinak, než že období jeho premiérování v letech 2006–2009 zůstalo lidem vryto do paměti jako konjunktura korupce a klientelistických vazeb, které dodnes nebyly řádně vyšetřeny a potrestány. Topolánkova pravá ruka Marek Dalík je světlou výjimkou.
A je možná symbolické, že v den, kdy Topolánek oznamoval kandidaturu, Dalík nastupoval do výkonu trestu. Od svého vrchního rádce dal raději ruce pryč, za což si od něj vysloužil kritiku: „Věděl jsem celou dobu, že Mirek Topolánek je absolutní alibista, egoista a oportunista. Na druhou stranu jsem věřil v to dobro v něm, protože on je opravdu uvnitř dobrý člověk. Nakonec převážily ty první tři vlastnosti a on se takto nehezky zachoval i k jiným lidem. Mně by stačilo, kdyby jenom řekl pravdu,“ přinesl server Neovlivni.cz slova zhrzeného Dalíka o Topolánkovi, který prý u soudu nemluvil pravdu.
„Došlo k takovému propojení byznysu, politiky a justičních orgánů, které těm lidem fakticky zaručovalo, že nebudou postižitelní,“ řekl pro Lidovky.cz bývalý šéf civilní rozvědky a Topolánkův kritik Karel Randák. „Za dobu svého působení v nejrůznějších funkcích si nepamatuji vládu více spojovanou s klientelismem, než byla vláda Mirka Topolánka. To mohu říct celkem zodpovědně. Stačí si projít jména, která v té vládě byla,“ říká a jmenuje Kalouska, Vondru, Řebíčka nebo Julínka.
Pole působnosti měl Topolánek, jeho úředníci i napojení lobbisté opravdu široké. Stačí připomenout machinace v ČEZ, otázku zacházení s hmotnými rezervami státu, ekotendrem, neregulovaný hazard nebo neprůhledné zbrojní zakázky. To dohromady se všudypřítomnou arogancí a vulgaritou předsedu vlády naprosto vzdálilo od lidu, kterým se před prezidentskými volbami tak rád oháněl.
Z paměti voličů taktéž jen těžko vymizel skandál, kdy se premiér účastnil v roce 2009 ve vile v toskánském Monte Argentariu s dalšími kmotry české politiky a byznysu. Paparazzi tenkrát Topolánka vyfotili v rouše Adamově a vznikla z toho urban story o mejdanu u Silvia Berlusconiho. Smysl jeho pobytu a výsledky jednání s vlivnými podnikateli a lobbisty není znám. Dovolené se účastnil například šéf ČEZ Martin Roman.
Připočteme-li sprostotu, věčný boj s médii, opuštění manželky pro spolupracovnici a milenku Lucii Talmanovou, útok na sexuální orientaci svých kolegů z vlády a podobné excesy, vytvoříme si přibližný obrázek, který se nesmazatelně vtiskl do povědomí českých občanů.
Proto Mirek Topolánek nemohl uspět, ani kdyby se na hlavu postavil. Dohnala ho jeho vlastní minulost, na kterou třeba i on sám již zapomněl.
Fotogalerie |
