Klus se pustil do Zemana a dostal lekci: „Zapojil ses do kampaně,“ vyčítají mu

Když se krátce před Vánoci Tomáš Klus svěřil se svým pohledem na volební kampaň Miloše Zemana a kritizoval záměrné vytváření vnitřního nepřítele, takzvané pražské kavárny, strhla se emotivní debata nejen na jeho Facebooku. Hudebník tak opět zareagoval, i když volil podstatně smířlivější tón. Přesto si vyslechl své i od vlastních fanoušků a přiznává, že to pro něj bylo poučné.

Vyhrocená a emotivní nálada před nadcházejícími prezidentskými volbami vedla Tomáše Kluse k poměrně kritickému příspěvku na adresu Miloše Zemana a jeho lidí. Vadí mu především urážlivá propaganda Hradu zesměšňující odpůrce a neochota se demokraticky utkat s protikandidáty na úřad.



Ostřejší vyjádření nejen na účet prezidenta, ale také Jiřího Ovčáčka a ředitele TV Barrandov Jaromíra Soukupa však nebylo po chuti ani všem Tomášovým příznivcům.

„Já se domnívám, že veřejné prohlášení, které jsi učinil na téma Miloše Zemana, Tomáši, je především motivováno odradit jeho případné voliče, k čemuž využíváš své popularity. Prostě ses zapojil do kampaně. Rozhodně se nejedná o bezelstné zjištění názorů jeho voličů, proč Zemana volí,“ píše například jeden z nich.

„Jelikož ve svém okolí nikoho, kdo pana Zemana volí, nemám, využil jsem své možnosti a oslovil vás, kteří kdy dali lajk téhle stránce, že jste-li jeho voliči, pomozte mi vyjasnit můj pohled na věc. Co se strhlo následným sdílením a především vytrhováním mých vět z kontextu v určitých internetových médiích, mi dalo obrovskou lekci v přístupu k veřejné diskuzi. Velká spousta dotčených, naštvaných voličů současného prezidenta mi ve zprávách nemohla přijít na jméno a častovala mě nejrůznějšími přízvisky, že co si to dovoluju urážet jejich volbu,“ shrnul Klus dění po zveřejnění svých názorů.

Podle populárního zpěváka je diskuze mezi názorovými oponenty základem demokracie: „Problém nastává, když se z barikád ozývá jen nenávistné vrčení a chybí otevřenost, respekt a ochota naslouchat druhým. Taková společnost přichází o svobodu, neboť se buď bojí něco říct, aby nedostala céres, nebo rovnou sahá po ostří slov.“

Ne všichni fandové to ale vidí podobně, a dokonce došlo na slova jako pravdoláskař. „Většina vidí pana prezidenta jako ožralu a to se mi opravdu nelíbí. Když byl prezidentem pan Havel, nikdo neřekl nic a byl pod vlivem, dá se říct, pořád, ale to byl ten pravdoláskař, za kterým stáli umělci apod. Nebyl to pro mě ten správný prezident, ale nikdy jsem ho nezesměšnila.“

„Muzikant by měl být muzikantem a nemíchat se do politiky. Takové ty polobohy z řad herců a humanistů už tu máme... Vaši muziku si rád poslechnu, ale po přečtení některých vašich představ o společném světě mám dojem že byste si nejradši nastěhoval půl Afriky k baráku,“ přispívá další diskutující.

06.ledna 2018 v 15:54, příspěvek archivován: 08.ledna 2018 v 11:26

Dovolte abych se s vámi podělil o zážitek, který posiluje mou naději na nalezení společné cesty. Před třemi týdny jsem dal v plén svůj úhel pohledu na Miloše Zemana a jeho veřejné působení. Vyjádřil jsem své vnitřní zneklidnění nad konkrétními skutky a vyzval jeho voliče k diskuzi, neboť uznávám, že pravda se vždy ukáže jen v konfrontaci odlišných názorů. Jelikož ve svém okolí nikoho, kdo pana Zemana volí nemám, využil jsem své možnosti a oslovil vás, kteří kdy dali lajk téhle stránce, že jste-li jeho voliči, pomožte mi vyjasnit můj pohled na věc. Co se strhlo následným sdílením a především vytrhováním mých vět z kontextu v určitých internetových médiích mi dalo obrovskou lekci v přístupu k veřejné diskuzi. Velká spousta dotčených, naštvaných voličů současného prezidenta mi ve zprávách nemohla přijít na jméno a častovalo mě nejrůznějšími přízvisky, že co si to dovoluju urážet jejich volbu. Následnou korespondencí jsme se však vyváděli z omylu, z nedorozumění. Rozštěpenost společnosti v různé názorové tábory je pochopitelné, neboť každý máme výsostné postavení jedinečného vnímání reality a nikdo nemá právo vyvyšovat jeden názorový proud nad druhý. Problém nastává, když se z barikád ozývá jen nenávistné vrčení a chybí otevřenost, respekt a ochota naslouchat druhým. Taková společnost přichází o svobodu, neboť se buď bojí něco říct, aby nedostala céres, nebo rovnou sahá po ostří slov. V mnoha případech oné vyjasňující korespondence jsem dostal odpovědi na své otázky, ať už na základě ryze emotivních sympatií k panu Zemanovi, či podpořených konkrétními skutky. Děkuji za to. Snažil jsem se objasnit též svůj přístup k věci, snahu rozmluvit nás napříč tábory, jejichž barvy hajíme. Ukázat, že na obou stranách stojí především lidé, jejichž podstata je totožná. Všichni toužíme po spokojeném životě, po bezpečí a harmonii, a to, že k onomu kráčíme skrze odlišná stanoviska je v první radě nutné respektovat a v druhé konfrontovat. Protože pouze tím, že si dáme šanci promluvit, zjistíme, že svět není tak zlej, jak vypadá z neprodyšných bublin do nichž se uzavíráme svou ochotou naslouchat jen těm, s nimiž nás spojuje názor na věc. S mnohými z vás, kteří mě zprvu posílali do míst, kam slunce nesvítí jsme nakonec našli společnou řeč a dokonce si vyměnili i několik milých slov a přání zdaru, aniž bychom jeden nad druhým zvítězili. Moc bych si přál, aby podobná jasnost vstoupila do veřejného prostoru, aby se půtky vůkol volby Losny a Mažňáka nevedly s tendencí porazit, ale pochopit oponenta. Prosím mluvme spolu a nenechme ze sebe dělat zbraně v mocenských bojích. Uvědomme si, že onou mocí, hybnou silou demokracie jsme právě a jedině my. Když spolu budeme mluvit, nebudou za nás mluvit “oni” a náš strach z toho, že jsme jen figurky ovládané vyšší, vnější mocí se rozplyne a zůstane svébytná, sebevědomá společnost, schopná ohlídat si svůj směr. Kéž na svých cestách najdeme společnou řeč, kéž si porozumíme. Krásný den všem!

Fotogalerie



Ohodnoťte článek
Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 14:50 8. května 2018. Anketa je uzavřena.

  • Trapas
    66
  • Super
    10
  • Tvl
    8
  • Haha
    5
  • Sladký
    5
  • Cože
    2


Komentáře