„Teroristé chtějí, abychom rezignovali na svůj způsob života, abychom se zadrátovali a nevycházeli ven. Útok, který nastal v Manchesteru, nebyl poslední. Budou další. Měli bychom se více angažovat v oblastech, kde jsou semeniště špatnosti, která se k nám formou teroristických útoků šíří. Angažovanost musí být ve formě humanitární pomoci, bezpečnosti a v případě nutnosti i vojenské intervence za dodržení mezinárodního práva. Dále je třeba přijímat zpravodajská a bezpečnostní opatření na vlastním území,“ tvrdí armádní bezpečnostní analytik Otakar Foltýn v pořadu Štrunc! na webu info.cz.
Paradoxně se daří mnoha teroristickým atakům zabraňovat díky spolupráci mezinárodních bezpečnostních služeb. O tom se ale veřejnost nikdy nedozví.
„Nejsme schopni zabránit všem útokům, a to nikdy, ani kdybychom žili v totalitním státě, kde jsou silné zpravodajské služby jako třeba Rusko. Tam probíhá nejvíce teroristických útoků. O většině útoků, kterým se zabránilo, se logicky nedozvíme, protože si tajné služby chrání svůj zdroj, aby ho mohly využít i příště. Dozvíme se o těch útocích, kterým se zabránit nepodařilo, kterých je menšina,“ vysvětluje armádní expert.
Od věci by prý nebylo znovuzavedení nějaké formy vojenského výcviku, která by zvýšila připravenost a odolnost občanů vůči událostem spojeným s terorismem.
„V procesu demilitarizace po skončení studené války jsme zašli příliš daleko. Naše připravenost čelit větším bezpečnostním výzvám na vlastním území je u evropských států výrazně menší, když to srovnáme například s Izraelem. Myslím, že byla chyba zrušit brannou povinnost. Není třeba mít masivní armádu složenou z branců jako v minulosti, nějaká forma krátkého výcviku v řádu měsíců, to v evropské populaci chybí. Zvýšilo by to schopnost lidí reagovat v krizové situaci.“
Jako problém vnímá Otakar Foltýn i fakt, že migranti, kteří přijdou do Evropy, ve svých zemích patří mezi movitější a jsou ve svých zemích elitami už proto, že si cestu vůbec mohou dovolit. V Evropě se ale stávají sociálním dnem. Snižuje se jim společenský status. Toto sociální vyloučení pak může být problém u druhé nebo třetí generace, která se následně v Evropě radikalizuje.
„U nás žije na 450 tisíc migrantů. Z Ukrajiny, Slovenska, Vietnamu, kteří se dobře integrovali. Ti, kteří přichází z úplně jiného kulturního prostředí, tam je ta integrace těžší. Logicky nejtěžší je integrace migrantů z islámského prostředí,“ uzavírá Foltýn.
Fotogalerie |