„Teror propukne, až se do Evropy vrátí radikálové z ISIS,“ upozorňuje expert Foltýn

Důstojník Generálního štábu Armády ČR a bezpečnostní analytik Otakar Foltýn v pořadu Interview na ČT 24 řekl, že Evropané si budou muset zvyknout na teroristické útoky a přijmout je jako součást reality života v Evropě. | foto: reprofoto ČT24

Evropa se nyní potýká se velkým problémem migrační vlny, kdy se na starý kontinent stěhují miliony lidí, kteří zde jen těžko najdou uplatnění. Mezi nimi jsou také islámští radikálové osnující teroristické útoky. To ovšem není nic proti tomu, co se stane po neodvratné porážce Islámského státu. „Až radikálové z Islámského státu ztratí pozice, začnou se vracet do Evropy,“ míní bezpečnostní expert Otakar Foltýn.

Teroristé chtějí, abychom rezignovali na svůj způsob života, abychom se zadrátovali a nevycházeli ven. Útok, který nastal v Manchesteru, nebyl poslední. Budou další. Měli bychom se více angažovat v oblastech, kde jsou semeniště špatnosti, která se k nám formou teroristických útoků šíří. Angažovanost musí být ve formě humanitární pomoci, bezpečnosti a v případě nutnosti i vojenské intervence za dodržení mezinárodního práva. Dále je třeba přijímat zpravodajská a bezpečnostní opatření na vlastním území,“ tvrdí armádní bezpečnostní analytik Otakar Foltýn v pořadu Štrunc! na webu info.cz.



Paradoxně se daří mnoha teroristickým atakům zabraňovat díky spolupráci mezinárodních bezpečnostních služeb. O tom se ale veřejnost nikdy nedozví.

„Nejsme schopni zabránit všem útokům, a to nikdy, ani kdybychom žili v totalitním státě, kde jsou silné zpravodajské služby jako třeba Rusko. Tam probíhá nejvíce teroristických útoků. O většině útoků, kterým se zabránilo, se logicky nedozvíme, protože si tajné služby chrání svůj zdroj, aby ho mohly využít i příště. Dozvíme se o těch útocích, kterým se zabránit nepodařilo, kterých je menšina,“ vysvětluje armádní expert.

Od věci by prý nebylo znovuzavedení nějaké formy vojenského výcviku, která by zvýšila připravenost a odolnost občanů vůči událostem spojeným s terorismem.

„V procesu demilitarizace po skončení studené války jsme zašli příliš daleko. Naše připravenost čelit větším bezpečnostním výzvám na vlastním území je u evropských států výrazně menší, když to srovnáme například s Izraelem. Myslím, že byla chyba zrušit brannou povinnost. Není třeba mít masivní armádu složenou z branců jako v minulosti, nějaká forma krátkého výcviku v řádu měsíců, to v evropské populaci chybí. Zvýšilo by to schopnost lidí reagovat v krizové situaci.“

Jako problém vnímá Otakar Foltýn i fakt, že migranti, kteří přijdou do Evropy, ve svých zemích patří mezi movitější a jsou ve svých zemích elitami už proto, že si cestu vůbec mohou dovolit. V Evropě se ale stávají sociálním dnem. Snižuje se jim společenský status. Toto sociální vyloučení pak může být problém u druhé nebo třetí generace, která se následně v Evropě radikalizuje.

„U nás žije na 450 tisíc migrantů. Z Ukrajiny, Slovenska, Vietnamu, kteří se dobře integrovali. Ti, kteří přichází z úplně jiného kulturního prostředí, tam je ta integrace těžší. Logicky nejtěžší je integrace migrantů z islámského prostředí,“ uzavírá Foltýn.

Fotogalerie



Ohodnoťte článek

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 15:50 1. října 2017. Anketa je uzavřena.

  • Tvl
    32
  • Super
    21
  • Haha
    11
  • Sladký
    10
  • Trapas
    8
  • Cože
    7


Komentáře