Film Špína ukazuje život sedmnáctileté Leny, která měla pohodový život, dokud ji v jejím dětském pokojíčku neznásilnil její vlastní učitel matematiky. Dívka se pokusí o sebevraždu a skončí na psychiatrii.
A jelikož Tereza nezastala jenom post režisérky filmu, ale společně se scénáristkou Barborou Námerovou pracovala na námětu, nedalo nám to se ji nezeptat, proč si vybrala takto ponuré téma. A odpověď nás opravdu šokovala.
„To téma jsme si s Bárou vybraly, protože nám přišlo šílené kolika lidém kolem nás se to stalo. Já osobně nemám zkušenost se sexuálním násilím. Náznaky zažila podle mě každá žena. O to víc mě štve, že lidi, které mám nejradši, něco takového zažili nebo zažívají. Film ale nevznikl čistě z hněvu, ačkoliv tam v provopočátku byl,“ přiznává herečka, která nechtěla specifikovat o jaké blízké osoby šlo.
Dalším z důvodů bylo, že toužila bořit mýty. „Oběťmi znásilnění se nestávají opilé dívky v krátkých sukních, ale nejen podle posledních průzkumů, ale i zkušeností lidí kolem mě je nejčastějším pachatelem někdo z blízkého okolí a děje se to většinou doma nebo ve známém prostředí,“ říká herečka s tím, že podle statistik se každá desátá žena stala obětí sexuálního napadení.
Ačkoliv ona měla štěstí a takové zkušenosti nemá, nebezpečí se jí nevyhýbá. „Když jsme cestovali po Střední Americe, napadly nás děti s mačetami. Daly mi mačetu pod krk a já jim dala kabelku. Pak odešly,“ říká s klidem herečka s odstupem času.
Fotogalerie |
