3. Císařův pekař – Pekařův císař
Mnoho lidí řadí tuto veselohru o zmateném císaři Rudolfovi II. a prostořekém pekaři mezi vánoční pohádky, ale ve skutečnosti je to budovatelská propaganda, jenom trochu víc uhlazená, trochu víc vtipnější a ne tak okatě nápadná.
Režisér Martin Frič byl vynikající umělec a v padesátých letech za hlubokého komunismu uměl točit kritické filmy tak, aby mu na to cenzoři nepřišli, a občas si pomohl právě tím, že jim podstrčil na uklidněnou nějakou úlitbu. V tomto případě se jedná o píseň Ten dělá to a ten zas tohle.
Jan Werich se jako císař Rudolf II. pokouší naučit umělou ženu Sirael pozemskému vědění. Tato dějová linka je parafrází báje o řeckém sochaři Pygmalionovi, jemuž jeho dokonalou ženu z mramoru oživila bohyně Afrodita.
Legenda o pražském Golemovi znovu ožívá na dvoře bláznivého císaře Rudolfa II., jenž má třináct falešných obrazů Mony Lisy, věří na předpovědi svého prohnaného astrologa a neustále se nechává okrádat od svých dvořanů. Dvojdílnému filmu dominuje Jan Werich ve dvojroli napraveného Rudolfa a uvědomělého pekaře Matěje a zdatně mu sekunduje veškerá herecká elita tehdejší doby.
Komoří Lang ve slavné komedii má svého skutečného předchůdce, Filip Lang z Langenfelsu byl opravdu nejvyšším komořím Rudolfa II. a za své pletichy na dvoře byl nakonec popraven.
Ačkoliv film nemá s realitou mnoho společného, historické postavy mají svoje reálné předobrazy – komoří Lang jako Filip Lang z Langenfelsu, jenž byl nakonec roku 1609 kvůli svým pletichám na dvoře císaře popraven. Magistr Kelly jako Edward Kelley, alchymista a lékárník z Anglie, jenž byl během svého života obviněn z podvodu a čarodějnictví, byly mu dokonce jako trest uříznuty obě uši. Dožil v Čechách, roku 1597 v Mostě spáchal sebevraždu vypitím jedu.
Maršál Rusworm jako Heřman Kryštof Russworm, jehož životopis je plný násilí, vražd, ale také vynikajících vojenských schopností. Roku 1605 byl darebák Russworm popraven na Staroměstské radnici, hlavu mu usekl slavný kat Jan Mydlář. A samozřejmě nechybí ani dánský astronom Tycho Brahe, jemuž tehdejší císařská byrokracie přidělila místo optické čočky do dalekohledu čočku na vysazení.
