Pro obyvatele Evropy je zcela nepředstavitelné, že by vedle útulků pro opuštěná zvířata existovala i podobná zařízení pro lidi. V Africe se ale jedná o smutnou realitu. Jako útulky zde fungují speciální azylová centra pro albíny. Jedno takové vyrostlo i poblíž města Kabanga v Tanzanii.
Narodit se s poruchou tvorby podkožního barviva melaninu známou jako albinismus je v africkém státě Tanzanie doslova prokletím. Místní obyvatelé mají zakořeněnou představu, že albíni mají kouzelnou moc a části jejich těla pak mají zázračné účinky. Albíni jsou proto různými pochybnými šamany loveni jako štvaná zvěř.
Mnoha černošských albínů se zřekly jejich rodiny v obavách z pronásledování a ti tak byli od dětství nuceni žít život vyhnanců. Mnohým chybí prsty nebo celé části rukou a nohou, které jim usekli překupníci. Příchod do azylového střediska vybudovaného na místě opuštěného nádraží u města Kabanga pro ně byl poslední nadějí na klidný život.
V centru pro albíny žije zhruba stovka lidí postižených albinismem. Jsou zde malé děti, ale i staří lidé. Mezi nimi žijí i zdraví obyvatelé Tanzanie, kteří zde jsou se svými albínskými dětmi a sourozenci. Mnoho z místních obyvatel trpí i dalšími vývojovými vadami nebo tělesným či mentálním postižením. O všechny se tu stará tým lékařů - dobrovolníků. Ti jim pomáhají i s četnými kožními problémy spojenými s pobytem na horkém africkém slunci.
Kromě lékařů má albínský útulek i ochranku. Díky ní se nikdo z obyvatel nemusí bát, že by se stal obětí šamanů či překupníků. Děti si mohou hrát a vyrůstat jako jejich zdraví vrstevníky a pro mnohé staré albíny je to poprvé, co mohou žít spokojený život bez obav a nutnosti skrývat se před ostatními.
Fotogalerie |
