V malé jihomoravské obci Svitávka měl do roku 2021 vzniknout chráněný dům, ve kterém by našlo útočiště dvanáct lidí s mentálním postižením. Nakonec se tak nestane. Proti chystanému projektu se totiž doslova vzbouřila zhruba šestina obyvatel, především lidí z bezprostředního sousedství.
Jenže ne jen tak ledajakým způsobem. Přestože by v domě bydleli především lehce postižení lidé, kteří se snaží co nejvíce zapojovat do běžného života a pracují, obyvatelé Svitávky z nich udělali v podstatě sexuální devianty, do domova se podle nich měli nastěhovat převážně muži.
„Tito muži mají myšlení dětí v předškolním věku, ale tělo a sexuální potřeby dospělých. Užívají silnou medikaci, kterou když si nevezmou, hrozí riziko pro všechny v jejich okolí. Z povahy svého postižení nenesou žádnou zodpovědnost za své činy,“ stojí vedle mnoha dalšího v petici.
Reportéři pořadu 168 hodin se pokusili s několika sousedy, kteří petici iniciovali, udělat rozhovor. Většinu z nich ovšem nezastihli, pro další jde prý o uzavřenou věc. V jejich reportáži ovšem zazněla nahrávka veřejné diskuze občanů Svitávky, která proběhla minulý měsíc.
„Tito lidé vidí porno a mají pocit, že je to realita. Pak uvidí ženu, ovládnou je jejich pudy a oni si myslí, že na ni mohou sahat. A myslím, že v dnešní době se k pornu dostane každý. Já jako obyvatelka Svitávky a žena nechci, aby se tady něco takového, nedej bože, stalo. Abych šla po Svitávce a nějaký klient na mě, když to takhle vyhrotím, sahal,“ říká obyvatelka obce Nikola Vránová, podle které jsou snad lehce postižení lidé automaticky sexuální predátoři.
Další z obyvatel, Leoš Mazal zase během veřejné diskuze hystericky křičel, že má strach o rodinu. A nejen o rodinu, vadí mu dokonce i to, že prý ubytování mentálně postižených lidí sníží hodnotu jeho majetku! Kromě toho o postižených mluví hodně nevybíravým tónem jako o něčem, na co by byl nucen se v případě jejich přistěhování dívat.
„Vypadám já, že chci mezi naši rodinu začlenit dvanáct mentálně postižených lidí? Vypadám tak, nebo nevypadám? Podívejte se, všechny moje emoce vycházejí ze strachu o moji rodinu. Vy mi chcete znehodnotit majetek. Chcete po mně, abych se celý život díval na mentálně postižené lidi. Další lidé ze Svitávky se mohou a nemusí s těmi lidmi potkávat, ale já to budu mít každý den na očích, od pondělka do neděle a 24 hodin denně,“ křičí Mazal.
„Vy jenom pořád něco chcete, ale že já tam mám dvě malá vnoučata, to je každému jedno. Já chci, aby se ta děcka nebála chodit do školy a ze školy a hrát si v klidu před barákem. A ne jak vy si to představujete, to je nějaký žití? Vždyť si je tam všichni vezměte, postavte si baráky, abyste viděli, co to je,“ huláká další žena, po jejímž podivném proslovu se ozve potlesk.
Byť je podobně smýšlejících občanů Svitávky, kteří i z lehce postižených lidí dělají předem devianty a dětem nebezpečné jedince, naštěstí jen menšina, nakonec se jim jejich nenávistný postoj podařilo prosadit. Představitelům obce je sice jejich chování proti srsti, kraj se však kvůli vzniklé situaci raději rozhodl chráněný dům postavit jinde, ve vhodnější lokalitě.
