Pepek žije pod falešnou identitou, protože obava z odplaty rodiny některé z jeho obětí, je velmi reálná.
V úkrytu chystá knihu a zdůrazňuje, že se necítí jako zabiják.
Byl prý ve válce a všechny, které zabil, považuje za válečné oběti. Ze svého úkrytu kdesi v kolumbijských horách také poskytl rozhovor televizní stanici Caracol, kde dal k lepšímu několik opravdu zajímavých informací.
Například prohlásil, že Escobar si za 20 miliard dokázal zcela koupit místní vyšetřovací službu DAS, srovnatelnou s americkou FBI. Tihle chlápci měli za úkol chytit Escobara a zároveň byli od velitelů až po řadové agenty na jeho výplatní pásce. Takže agenti, místo aby chytali Escobara, vraždili jeho oponenty a konkurenty z podsvětí, ale také některé politiky.
Fotogalerie |
Ostatně Escobar se s tím nepáral. Neváhal vyhodit do povětří linkové dopravní letadlo, jeho lidé postříleli přímo v budově polovinu soudců Nejvyššího soudu, zabil tři kandidáty na kolumbijského prezidenta. V podstatě vyhlásil kolumbijské vládě regulérní válku a dlouho ji vyhrával. Bez zkorumpování DAS by se mu to povedlo jen těžko. Do věci se musely vložit až Spojené státy, protože hrozilo, že Kolumbijci sami se nejbohatšího drogového bosse sami nikdy nezbaví.
Ale zpět k Pepkovi. Ten měl na svědomí mimo jiné právě únosy a mučení prezidentských kandidátů, zabil také jednoho armádního generála, odpálil na 250 bomb a zabil stovky lidí, mezi nimi i svou přítelkyni.
Obviněn byl z jediné vraždy – prezidentského kandidáta Louise Carlose Galana. Po Escobarově smrti se sám vydal soudu. V roce 1992 byl odsouzen na doživotí, propuštěn byl po 22 letech, protože z vězení údajně spolupracoval s policií a pomáhal svými informacemi na dopadení lidí z konkurenčního drogového kartelu Cali. „Byl jsem Escobarova oběť, stejně jako všichni ostatní,“ řekl reportérům ve svém horském úkrytu.
Je otázka, jestli to budou stejně vnímat i pozůstalí po stovkách jeho obětí. Sázku na to, že spíš ne.
