Vesnička Trasmoz na úpatí španělského pohoří Moncaya dnes jen těžko vzbudí nějakou pozornost. Obec má pouhých 65 obyvatel a jedinou výraznou pamětihodností je zřícenina hradu ze třináctého století.
Vesnice má ale temnou minulost.
Fotogalerie |
Od třináctého století, kdy se postavil hrad se Trasmoz, obec vzkvétala a v době největší slávy zde žilo až deset tisíc obyvatel. Trasmoz bylo dokonce prohlášeno svobodným městem, takže nemuselo platit desátky nejbližšímu opatství Veruela, což jeho představení nemohli přenést přes srdce.
Představení opatství Veruela si vymysleli, že obyvatelé Trasmoz se paktují s ďáblem a na hradě provozují čarodějnictví a přemluvili arcibiskupa z Tarazony, aby na město uvalil interdikt a znemožnil tak jeho obyvatelům účastnit se náboženských obřadů.
Spor vyvrcholil tím, že vzpurným obyvatelům Trasmozu církevní představitelé odklonili veškeré zdroje pitné vody.
Válce mezi obyvateli Trasmozu a opatství Veruela předešel až tehdejší španělský král Ferdinand II., který se za město postavil a přikázal církvi zanechat veškerých aktivit proti jeho obyvatelstvu.
Církevní hodnostáři ale svůj boj nevzdali a se souhlasem papeže Julia II. prohlásili město za prokleté. Krátce na to vyhořel hrad a lidé začali z Trasmozu pomalu odcházet. Papežskou kletbu by mohl zvrátit jen další papež, ale tak se dosud nestalo.
I kdyby se současný papež rozhodl jméno města očistit, jeho zašlou slávu mu to nevrátí a lidové pověry o čarodějnicích a prokletém místě plném zla to nevymaže.
Trasmoz tak už navždy zůstane polozapomenutou vesnicí stojící ve svém vlastním stínu.
