Bohužel poněkud smolné je v případě GJ 536 to, že neobíhá v takzvané zóně života. Tedy v takové vzdálenosti od svého slunce, aby na ní nebylo ani příliš horko, ani příliš zima. Tento pás je poměrně velmi úzký, takže je velké štěstí nalézt v něm nějakou obyvatelnou planetu. V případě GJ 536 to sice tak není, ale vědci předpokládají, že by kolem hvězdy mohly kroužit další podobné super-Země, což by z celého systému udělalo velmi zajímavou destinaci pro budoucí kolonizaci.
„Připravujeme program pro další pozorování tranzitu planety, abychom určili její rádius a hustotu,“ říká Alejandro Suárez Mascareño z Astrofyzikálního institutu na Kanárských ostrovech. Pro astronomy je zajímavé zejména studium atmosféry této planety. Z ní by se daly získat data o tom, jak to vlastně je s hustotou a složením atmosféry u podobných exoplanet.
Sluneční cyklus tamější hvězdy je 11 let. Planeta slunce obletí za 8,7 pozemského dne. Vědci jsou přesvědčeni, že se jim v systému podaří najít další planety, tentokrát ještě vhodnější k životu. Obecně se trend ubírá k objevování planet, které by jednou mohly sloužit jako útočiště pro lidstvo. Není to tak dávno, co byla objevena exoplaneta v systému Alpha Centauri, pouhých 4,3 světelných let daleko.
V lovu na exoplanety pomáhají nové technologie, například lovec exoplanet zvaný ESO, či různé silné teleskopy.
V lovu na exoplanety pomáhají nové technologie, například lovec exoplanet zvaný ESO, či různé silné teleskopy. Problém je v tom, že i na tu nejbližší exoplanetu v Proximě Centauri by lidstvo letělo několik tisíc let. Takže v mezidobí je potřeba zejména vyvinout úplně nový druh pohonu, jinak bude cesta k nové Zemi opravdu hodně dlouhá.
