Tolik ta bombastičtější část zprávy. Podívejme se ale na fakta. Těch není mnoho.
1. Neznáme identitu obou nálezců, neznáme ani identitu onoho „muže na smrtelné posteli“.
2. Místo nálezu je tajné, má být ale někde v katastru obce Walbrzych. Vlak nikdo neviděl, existuje jen radarový snímek něčeho, co je podle všeho stometrový vlak. Jediný, kdo jde zatím s kůží na trh, je generální inspektor památek Piotr Žuchowski, který tvrdí, že snímek viděl a že na 99 procent věří v existenci vlaku. Právě jeho prohlášení spustilo lavinu optimistických článků.
3. O vlaku neexistují žádné záznamy ani fotografie, nikdo ho nikdy neviděl, když nepočítáme onoho muže na smrtelné posteli. Vlak nejspíš vůbec neexistoval, tvrdí mnozí. Zkrátka celý případ zatím stojí značně na vodě.
4. Když odmyslíme skeptické historiky, je s podivem, že zatím neunikla do médií jediná fotka z radaru, ani se nepodařilo nic bližšího zjistit o hledačích. Nebýt vyjádření Žuchowského, tak by vše vypadalo jako prvotřídní letní kachna. Vyjádření úředníka přece jenom dodává případu na věrohodnosti.
5. Zatím nikoho nenapadlo, že by vlak například mohl být prázdný. Třeba ho Němci jednoduše vyložili, proč také nechávat cennosti ve vlaku.
Každopádně už nyní začínají tahanice o to, komu zlato připadne. Hledači chtějí svých deset procent, nález patří polskému státu, ale hlásí se o něj i Židé a také Rusko.
Vypadá to jako klasické porcování medvěda, který ještě běhá po lese. Vzhledem k tomu, že vlak může být podminovaný, jak upozorňují úřady, je pravděpodobné, že archeologické práce se povlečou velmi dlouho. Na rozřešení téhle záhady si tak ještě budeme muset nějakou dobu počkat.
