Migrační krize v Evropě začíná čím dál více nabývat groteskních rozměrů. Na jedné straně už toho mají všichni lidé tak nějak plné zuby a bojí se i otevřít plechovku sardinek, aby na ně nevyskočil běženec, na té druhé je to ale aktuální politicko-sociální téma a ať chcete nebo nechcete, ovlivňuje to rétoriku a smýšlení na všech frontách.
Na té politické. Volební. Hlasovací. Názorové. Kulturní. Nelze tomu uniknout.
Někdy jsou to zprávy strašlivé, někdy dojemné, někdy rozčilující a někdy je to jen fotografie, u které ohromeně nevíte, co si vlastně myslet.
Jako když vidíte snímek z polorozpadnuté řecké benzínky v blízkosti tábora Idomeni, který začíná být druhou Džunglí u francouzského města Calais.
Čerpací stojany jsou obleženy stany, běženci spí přímo nad cisternami v zemi, mezi pistolemi do nádrží aut visí čerstvě vyprané prádlo.
Opodál na židličkách sedí pákistánští převaděči slibující lidem ve stanech nový život „v srdci Evropy“. Do Německa za 73 tisíc korun taxíkem, tedy za 2100 liber, píše britský deník Daily Mail, který také s touhle neobvyklou fotkou od řeckého novináře Dimitrise Tossidise přišel.
Taxislužba je připravena přímo ve středu čerpací stanice, kdo má peníze, ten může vyrazit. Peníze ale, jak je vidno, tam nemá nikdo.
Mezi stojany a pistolemi stojí stany a visí prádlo, pod stříškou sedí pákistánští převaděči, taxíky jsou nachystané za 73 tisíc korun odvézt kohokoliv do Německa. Neuvěřitelná fotka.
Tohle je doslova živý obraz vypovídající o krizi, kterou vlády a Evropská unie absolutně nezvládají, více, než všechny vysvětlující zprávy světa.
Tak jde čas, tak jde den za dnem, tak jde uprchlická krize. A v parlamentech se mezitím žvaní a žvaní, zatímco svět tam venku si žije svým vlastním životem.
