„Vzhledem k tomu, že máme stále dost nových příchozích, kteří potřebují uspět na trhu práce, nevidím žádnou další potřebu uklízeček nebo pracovníků na mytí nádobí přicházejících za prací z jiných kontinentů,“ prohlásila ministryně u příležitosti představení jarního rozpočtu.
„V oblastech, kde Švédsko potřebuje dovednosti, například lékaři nebo datoví inženýři, by měly nadále být dobré příležitosti pro pracovní migraci. Na druhou stranu se mi jeví jako problém, proč máme pro nekvalifikované ekonomické migranty nejštědřejší pravidla ze všech zemí OECD,“ upozorňuje Anderssonová.
V loňském roce do Švédska přišlo asi 15 500 žadatelů o práci ze zemí mimo Evropskou unii. Jak uvedla Švédská migrační agentura, téměř třetina pak žádala nekvalifikovaná pracovní zařazení. V prvním čtvrtletí se však do této kategorie dostalo jen jedno ze sedmi udělených pracovních povolení.
Dosavadní praxe zavedená v roce 2008 levicovou vládou Zelených a středopravé koalice umožňovala státu zaplňovat neobsazená místa zahraničními pracovníky z důvodu nedostatku pracovních sil. Nyní je situace jiná.
Také předseda vlády Stefan Löfven, který je stejně jako Magdalena Anderssonová sociální demokrat, již v minulosti prosazoval, aby byla neobsazená pracovní místa vyžadující malé nebo žádné vzdělání přednostně zaplňována švédskými nezaměstnanými.
Nyní svůj názor zopakoval: „Je nesmyslné, aby ročně do Švédska přicházely tisíce lidí za prací, kterou mohou vykonávat nezaměstnaní lidé.“
Přestože je míra nezaměstnanosti ve Švédsku relativně nízká a činí 6,2 %, stále přesahuje ambice tamní vlády stát se zemí s nejnižší nezaměstnaností v EU. Oba jmenovaní politici za svá prohlášení čelí kritice levicových uskupení, která jejich názory přirovnávají ke krajně pravicovým Švédským demokratům.
Fotogalerie |
