O smrti nosorožce Sudána s lítostí informuje celý svět, ale nejvíce po něm nepochybně smutní Česko. Už v roce 1975 totiž jako tříleté mládě našel nový domov v Zoo Dvůr Králové, strávil tu většinu života, a dokonce zde zplodil dva potomky.
Lidé ho milovali a on zase miloval je. Ošetřovatelé na něj vzpomínají jen v superlativech, vždy byl hodný, poslušný a nikdy na ně neútočil.
„Byl výjimečné zvíře, které bylo neuvěřitelně hodné na své ošetřovatele. Nikdy jsem se já ani ostatní nesetkali byť jen s náznakem agrese vůči nám,“ řekl ČTK Jan Žďárek, jeden z ošetřovatelů Sudána v královédvorské zoo.
Když byl v roce 2009 převezen do keňské rezervace Ol Pejeta, nejen ve Dvoře Králové to nesli velmi těžce. Bohužel ale nebylo zbytí.
Druh severních bílých nosorožců byl totiž už tehdy na pokraji vyhynutí, které zavinila především vysoká poptávka po nosorožčí rohovině a s ní spojené útoky pytláků. Návrat Sudána do Afriky měl být poslední šancí na záchranu druhu, který už v té chvíli ve volné přírodě vůbec nežil, jenže pokus o páření se samicemi Najin a Fatu se s úspěchem nesetkal.
Ještě v listopadu navštívil reportér serveru Aktuálně.cz Sudána přímo v Keni, kde se ještě jako zdatný dvoutunový samec pásl na pláních rezervace. „Když přijdou návštěvníci k Sudánovi blíž, někteří z nich pláčou,“ říkal tehdy ošetřovatel Jacob Anampju. Nosorožec se prý rád nechával hladit a miloval drbání na břiše.
„Nejenže slyší na svoje jméno. Když česky zakřičíme: ‚Sudáne, pojď sem,‘ jde za námi,“ vyprávěl, že se kvůli Sudánovi museli ošetřovatelé v Ol Pejeta naučit česky!
Podaří se druh obnovit?
Sudána v Keni neustále střežili ozbrojení zaměstnanci parku a na ochranu před pytláky mu byl dokonce odřezán roh, osudným se mu ale nakonec staly vleklé zdravotní problémy. Bojoval s infekcí a trpěl degenerativními změnami svalů a kostí, které doprovázely léze na kůži. Ošetřovatelé se rozhodli jeho trápení ukončit a v pondělí se zármutkem oznámili, že byl Sudán ve svých pětačtyřiceti letech utracen.
Poslední záchrana
Z druhu severských bílých nosorožců tak zůstávají už jen samice Najin a Fatu, vědci se však naděje na záchranu nehodlají vzdát a začali pracovat na umělé reprodukci.
Oběma samicím již odebrali vajíčka a nyní mají v plánu je oplodnit spermiemi Sudána, přičemž plody by měla odchovat matka příbuzného druhu, nosorožce jižního.
„Není důvod, abychom se vzdali. Měli bychom využít jedinečné situace, kdy mohou být nejmodernější buněčné technologie využity pro ochranu kriticky ohrožených zvířat. Může to znít neuvěřitelně, ale s využitím nově vyvíjených technologií by dokonce i Sudán ještě mohl mít potomky,“ říká ředitel královédvorského safari parku Přemysl Rabas.
Plány však značně komplikují peníze, protože proces oplodnění vyjde přibližně na devět milionů dolarů (zhruba 200 milionů korun).
Fotogalerie |
