„Mě ještě mrzí, když porota řekne, že od někoho na deset bodů očekává lepší výkon, ale někomu dá desítku i přes výtky, například Richardovi Genzerovi,“ postěžovala si před časem jedna z divaček.
Jiným zase vadil fakt, že porota hodnotí pomocí vět typu „Mně jste se líbili moc“, „Líbil se mi váš kontakt s podlahou“ nebo „Já bych s vámi hned šel tančit“. Subjektivní hodnocení porotcům StarDance samozřejmě nemůže mít člověk za zlé, na druhou stranu by u ostřílených profíků čekal víc než jen líbilo/nelíbilo.
Namísto trefných výtek, kterých jsme byli svědky v předchozích ročnících, se porota soustředí jen na pocity.
Laická veřejnost navíc byla často dost zmatená, když jeden z hodnotitelů řekl, že tam žádné „kroky z jivu nebyly“, ale při bodování pak vytáhl desítku.
Naštěstí si z toho porota vzala ponaučení a v posledním díle to vzala zhurta a pěkně od (taneční) podlahy. Mnohem víc hodnotila techniku a kromě Václava Kuneše i výrazně šetřila vysokým hodnocením, z čehož spadla brada nejen soutěžícím, ale i divákům.
Naštěstí to porotcům neměli za zlé, naopak. S vyřazením Adama Mišíka se situace ještě víc zkomplikovala, adepti na vyhazov totiž už „nejsou“, i zpěvák tančil velmi slušně a pro diváky bylo dost těžké se rozhodnout, kdo půjde z kola ven.
Se zevrubnějším hodnocením budou mít fanoušci soutěže přece jen volbu trochu snadnější. Minimálně si budou jistější v tom, kdo tančí tak, jak by měl, a kdo jen „šlape zelí“, ale hezky u toho vypadá, což je v taneční soutěži přece jen trochu málo.
Fotogalerie |
