Neprezentujete se jako klasický mentální kouč, ale říkáte si sporthacker. Co si pod tím mám představit?
Sporthacking je celostní přístup propojující základní pilíře úspěchu a spokojenosti. Trénink, strava, regenerace i psychika. Díky propojení jednotlivých oblastí člověk dokáže posunout své hranice a dostat se na nový level. Kdysi jsem se zaměřoval na jednu oblast, ale pak jsem propojil vše v jeden celek a začal u sebe i svých klientů pozorovat, jak se posouvají mnohem rychleji, kvalitněji a efektivněji.
Jak probíhá vaše spolupráci s klienty? S čím přesně jim třeba pomáháte?
Jsem spíše jejich průvodcem a parťákem. Učím je, aby rozuměli svému fyzickému a mentálnímu tělu, aby věděli, kým jsou a kam směřují, jak pracovat se strachy, emocemi, výzvami, a věděli, jak maximalizovat úspěch v tom, co dělají, a zároveň byli i co nejvíce spokojení a měli radost z toho, co dělají. Pomáhám jim ale také s kvalitnějším spánkem, dechovými technikami, ale i se sestavením jídelníčku.
Vít Schlesinger pomáhá vrcholovým sportovcům, ale i běžným lidem.
Máte ve „své stáji“ mnoho českých sportovců. Mají podle vás špatné stravovací návyky?
Neřekl bych, že úplně špatné, ale problém je v nekvalitě potravin, které konzumují.
Jak to myslíte konkrétně?
Někteří sportovci stále jedí hodně nekvalitních sacharidů, ve stravě jim chybí minerály a zdravé tuky. Často jim proto jako první věc doporučuji vyřadit prázdné a prozánětlivé potraviny, jako je například pečivo či uměle zpracované potraviny, naopak zařadit olivový olej, chia semínka či avokádo. Důležité je ale také časování jídel. Mnozí si dávají špatné věci ve špatný čas.
Krejčí není nový Řepka. Blikance dělá schválně
Už nějakou dobu spolupracujete s velkým talentem českého fotbalu a dost možná budoucím kapitánem pražské Sparty Ladislavem Krejčím. Na hřišti má pověst bouřliváka, jaký je v soukromí?
Láďa je hrozně hodný, chytrý a přemýšlivý kluk. Veřejnost ho hodnotí podle některých blikanců na trávníku, ale on dobře ví, že to přehnal a překročil hranici. Není třeba mu to nějak vysvětlovat. Uvědomuje si své chyby okamžitě, navíc vždycky dostane čočku od svého otce. On ale za tu hranici mnohdy chodí cíleně.
Proč?
Tím, že to někdy lehce přepískne, obrušuje své vlastní hranice a uvědomuje si silné stránky. Dobře ví, že kdyby nebyl takhle tvrdý, nebyl by sám sebou. Byl by to dobrý obyčejný hráč. To on ale nechce. Ví, že jde do rizika, ale učí se to mentálně zpracovat.
Vít Schlesinger spolupracuje s Ladislavem Krejčím (vpravo) z pražské Sparty.
Právě kvůli svým blikancům na trávnících a agresivní hře je Krejčí často srovnáván s legendárním sparťanem Tomášem Řepkou. Co na to říkáte?
