Komentář: Slavia je smutná po remíze na Interu. Ukazuje to její velikost

Jsou tři zásadní faktory, proč Slavia na ikonickém milánském stadionu San Siro tak překvapila.

První je zcela prozaický. Je to výsledek. Vlastně nikdo nečekal, že Pražané vůbec něco uhrají. Kdyby přijeli s prohrou o jeden gól, nic by se nestalo. Hráli přece proti velkému Interu Milán!

Proti současnému vládci italské ligy, jedné z pěti nejlepších soutěží světa. Jenže tým kouče Jindřicha Trpišovského uhrál remízu, dobrý bod do dalšího programu skupiny.

Trenér Jindřich Trpišovský i na slavném San Siru ukázal, že dokáže zaskočit velké soupeře.

Druhým plusem je výkon. Jasně, od českého mistra už jsme zažili dobrá představení, ale tohle bylo ještě působivější než střet se španělskou Sevillou či tři góly na stadionu Chelsea. Tady jsme totiž o level výš, v Lize mistrů.

Navíc i hra červeno-bílých byla ještě lepší, mnohem útočnější, odvážnější. Na jaře v Evropské lize to bylo více na sílu, méně do kvality.

Třetím kladem je hodnocení zápasu. Všimli jste si toho, že byli hráči po utkání nakvašení. Nebylo tam žádné „užijeme si to“, byli rozladění, že přišli o výhru. Přitom v Česku takhle sebevědomý postoj není pravidlem. Spíše platí: Slavíme, uhráli jsme remízu na Interu Milán.

Jenže Slavia se za poslední rok posunula jinam.

Tato jedenáctka vstoupila v dresu Slavie do Ligy mistrů.

„Je to evropské mužstvo,“ řekl ostatně o víkendu Martin Svědík, uznávaný trenér, který vede Slovácko. Jeho mužstvo prohrálo na Slavii 0:3, zkrátka rozdílem třídy. Přitom už v této sezoně zvítězilo na stadionu Sparty i Plzně.

Jenže v Edenu bylo bez šance, byť slávisté šetřili některé opory (například nejlepšího hráče minulé sezony a tahouna Tomáše Součka) a za tři dny je čekal historický duel v Lize mistrů. V ní je totiž historický každý, jak ukazuje příklad Sparty, jež si Champions League nezahrála od roku 2006.

Na této scéně teď Slavia okrade jeden z největších pojmů světa. A přitom je vlastně nespokojená. To je skvělé!

Slavia dostal Inter Milán do úzkých, to se nečekalo.

„Hodnotí se mi to složitě. Neumím moc vyjádřit bezprostřední pocity, protože jsme přišli o vítězství v 92. minutě. Přitom by vzhledem k druhé půli bylo zasloužené,“ řekl na tiskovce kouč Trpišovský. „Jsem hrdý na tým, jak se s tím popasoval. Splnil to, co jsme si řekli. Ale na druhou stranu jsme inkasovali zbytečný gól, navíc jsme měli tři čtyři situace, kdy jsme mohli dát rozdílový gól a dohrát víc v klidu,“ dodává.

Právě tahle jeho nátura posouvá mužstvo dál. Trpišovský nespadne nikdy do klidu, ví, že není mužstvo hotové.

Porovnejte si.

Slávista Peter Olayinka slaví gól do sítě Interu.

Kouč Sparty Václav Jílek po dvojzápase s Trabzonsporem, po němž turecký klub vyřadil před pár týdny letenský tým z Evropské ligy řekl: „Klukům patří dík za to, jak zápas odpracovali. Viděli jste všichni kvalitu Trabzonsporu.“

Trpišovský po souboji s rumunskou Kluží, po němž Slavia prošla do Ligy mistrů (byla tedy na rozdíl od Sparty úspěšná), rozhodně nelétal v oblacích: „Ve skupině musíme hrát líp než s Kluží. Šijeme si na sebe bič, teď se bude mluvit o postupu ze skupiny.“

Obránce David Hovorka podal proti Interu skvělý výkon.

Je to zásadní rozdíl, který se Slavii vyplácí. Byť po losu, který přiřkl sešívaným Inter, Dortmund a Barcelonu, slova o průniku ze skupiny utichla, po remíze na San Siru se znovu ozvou.

A nebude to bláhová představa. Slavia se může měřit i s těmi největšími.

Fotogalerie Zobrazit fotogalerii