Karlos Vémola měl mít hotovo. Po poslední velké bitvě s Attilou Véghem odcházel jako muž, který si závěr kariéry napsal podle vlastních představ. Ještě v pátek před zápasem ve Frankfurtu Expresu otevřeně říkal, že tuhle část života považoval za uzavřenou. Pak se mu ale během několika měsíců rozsypalo skoro všechno ostatní.
„Já jsem si myslel, že tohle bude poslední zápas, ale pak mě nějaké životní okolnosti vrátily zpátky do hry. A jsem za to velice rád, protože svoje každodenní starosti můžu vybít tvrdým tréninkem a přípravou,“ řekl Vémola Expresu krátce před návratem. Ve Frankfurtu pak ukázal, že nešlo jen o efektní předzápasovou větu.
Hotovo. Vémola po dominantním výkonu zvedl ruku nad hlavu a užíval si chvíli, kvůli které se do klece vůbec vracel. Před desítkami tisíc německých fanoušků umlčel domácí publikum.
Místo důchodu přišel nejtěžší rok
Po sportovním vrcholu následoval tvrdý náraz. Vémola se dostal do vazby v souvislosti s trestní kauzou, přičemž obvinění dlouhodobě odmítá. K tomu přišly vážné zdravotní komplikace a operace čelisti. A když se začal vracet do normálního života, definitivně se rozpadlo také manželství s Lelou.
Z kdysi okázalého rodinného života ve Vémolandu se postupně stala veřejná rozchodová válka, do níž vstoupili právníci, jednání o dětech i penězích. Vémola přitom po celou dobu opakoval, že jeho prioritou zůstávají děti. Právě v tomto období podle vlastních slov znovu naplno utekl k tréninku.
Dlouhá pauza mu navíc paradoxně pomohla také fyzicky. „Ukázalo se, že dlouhá pauza mi fakt udělala hrozně dobře. Po zdravotní stránce se cítím mnohem líp, než jsem se cítil před tou pauzou,“ řekl Expresu.
Na Vémolově návratu je možná nejzajímavější právě způsob, jakým životní krizi zpracoval. Nezmizel. Naopak se vrátil k režimu, který zná celý život. Trénink, dieta, bolest a znovu trénink. Ve světě, kde se mu mimo klec postupně rozpadaly vztahy a kde část věcí nemohl přímo ovlivnit, dostal znovu něco pevného. Jasný cíl a soupeře, kterého lze porazit.
Vosgröne postupně ztrácel půdu pod nohama. Vémola ho dostal pod tlak, držel ho u země a systematicky mu nedával prostor vrátit se do zápasu.
Starý Terminátor byl zpátky
Před zápasem Expresu otevřeně řekl, že už v jeho věku nejde o budování další dlouhé kariéry. „Chci dělat jenom velké fajty, bavit fanoušky a přivádět nové publikum. Tímhle zápasem můžu možná získat německé publikum na svoji stranu, ale žádnou velkou kariéru už v mém věku v MMA nebuduju. Spíš cílím na velké zápasy s velkými jmény.“
Frankfurt přesně takovým zápasem byl. Frédéric Vosgröne vstupoval do duelu jako neporažený muž s bilancí 5:0. Všech pět profesionálních soupeřů dokázal ukončit a na německé scéně kolem něj rychle vznikl obraz nové velké hvězdy. Vémola ovšem už před zápasem upozorňoval na jednu věc: pět vítězství je pořád jen pět zápasů.
A byl to opět typický Vémola. Žádné zbytečné finesy ani snaha dokazovat, že se na stará kolena naučil být elegantním boxerem. Tlak, fyzická síla, kontrola a postupné ubíjení soupeře. Vosgröne měl na své straně mládí a dynamiku, Vémola přesně to, o čem mluvil den před zápasem: zkušenosti z desítek podobných situací.
Ve druhém kole už německý bojovník pod jeho tlakem nestačil a rozhodčí zápas ukončil technickým KO. Muž, který do té doby v profesionálním MMA nepoznal porážku, skončil na zemi a Vémola nad ním slavil návrat, který ještě před několika měsíci vůbec neměl existovat.
A po zápase bylo z jeho slov patrné, že průběh duelu ho ani trochu nepřekvapil. „Všechno šlo podle plánu. Chtěl jsem ho držet na pletivu, tam ho utavit a mlátit, dokud nepovolí. Sice jsem CJ slíbil, že ve druhém kole utáhnu arm triangle, ale už bylo jen deset vteřin do konce, tak jsem ho teda ukončil na TKO. Ale věřím, že mi to odpustí,“ smál se Vémola.
Právě tahle věta zároveň ukázala, jakou roli v jeho návratu sehrál syn CJ. Nebyl jen v hledišti jako další člen doprovodu. Otec se s ním o zápase očividně bavil dopředu natolik podrobně, že mu dokonce slíbil způsob, jakým soupeře ukončí. Arm triangle nakonec nepřišel, Vosgröne však stejně druhé kolo nepřežil.
Vémola dorazil do Frankfurtu také se svým synem Karlosem juniorem. Terminátor tentokrát bojuje nejen o výhru, ale také o potvrzení, že ve 41 letech ještě nepatří do sportovní minulosti.
Po boku měl CJ. A najednou nejde jen o tátu
Do celého návratu navíc vstupuje ještě jeden výrazný rodinný motiv. Nejstarší syn CJ, kterého má Vémola z předchozího vztahu a který žije v Anglii, se v posledních měsících objevuje po jeho boku čím dál častěji. A už není pouze synem slavného bojovníka, který přijel tátovi fandit. Začal totiž sám trénovat MMA.
Vémola o tom už začátkem září exkluzivně mluvil pro Expres a bylo evidentní, že právě tahle změna mu dělá radost. „Hrozně ho to chytlo. Mám z toho radost. Baví ho to,“ říkal nám Vémola.
CJ přitom v minulosti nepůsobil jako typický pokračovatel otcovy bojové kariéry. Hrál fotbal a Karlos ho sám popisoval spíš jako citlivější povahu. Postupně ale začal chodit s otcem do gymu a MMA ho pohltilo.
„Je v tom sportu nový a je tím nepolíbený. Nemá background a to je někdy i nejlepší. Učí se všechno a doufám, že bude jednou umět všechno dobře. Ne jako já, že jsem se ten box nikdy moc nedoučil,“ smál se Vémola.
Ve Frankfurtu tak měl vedle sebe někoho, kdo jeho svět už nezažívá pouze jako dítě slavného otce. CJ začíná chápat, co znamenají hodiny v gymu, nervozita před zápasem i okamžik, kdy se zavřou dveře klece. A právě v roce, kdy Vémola přišel o řadu rodinných jistot, působí vztah s nejstarším synem jako jeden z paradoxně nejsilnějších bodů jeho současného života.
Pro CJ musel být Frankfurt úplně jinou zkušeností než sledovat staré otcovy zápasy na internetu. Tentokrát byl přímo u toho ve chvíli, kdy se Vémola po všem, čím během posledních měsíců prošel, vracel před obrovské publikum. Viděl otce po vazbě, po operaci a uprostřed rozpadu rodiny. A potom ho viděl vyhrát.
Žádné další pokračování s Véghem
Zajímavé je, že Vémola po návratu nehodlá znovu otevírat všechny staré příběhy. Když jsme se ho zeptali na další možný zápas s Attilou Véghem, odpověděl jednoznačně. „To je kapitola, kterou mám uzavřenou. Trvala šest let. To je jednou provždy zavřené, teď jedeme nějaké nové věci.“
Stejně překvapivě střízlivě mluvil také o Willu Fleurym, který ho dokázal porazit. „Tam mě porazil lepší zápasník, tam asi není o čem. Když mám být upřímný, jsem víceméně přesvědčený, že by mě porazil podruhé a takové zápasy nerad beru.“
Žádná pohádka o tom, že Terminátor je ve 41 letech znovu nejlepší na světě. Spíš velmi pragmatický plán: ještě několik nocí, které stojí za to zažít.
Oktagon 100 nechce sledovat z tribuny
Právě proto už Vémola pokukuje po dalším velkém večeru. „Byl jsem u prvního Oktagonu, jsem teď ve Frankfurtu u dalšího obrovského milníku a u Oktagonu 100 rozhodně nechci chybět,“ řekl Expresu.
Celý jeho současný comeback tak stojí na jednoduché myšlence. Když už mu tělo znovu dovolilo zápasit a život ho nečekaně nahnal zpět do tělocvičny, nechce jednou sedět doma a přemýšlet, proč velké příležitosti odmítl.
„Dokud mi to zdravotní stav a věk dovolují, nechci si to nechat utéct. Chci být součástí něčeho obrovského. Myslím si, že moje aura a moje legacy můžou být ještě mnohem větší. A dokud na to mám, nepřestanu makat,“ řekl nám před zápasem.
A pak přišla věta, která po vítězství ve Frankfurtu zní podstatně silněji než den před ním: „Až to nepůjde, budu vědět, že přišel můj čas. Teď mě životní okolnosti vrátily a můj čas ještě nebyl.“
Rok, který měl Karlose Vémolu definitivně zlomit, ho tak paradoxně vrátil k jediné věci, kterou celý život umí nejlépe. Bojovat. A tentokrát u toho stál i syn CJ, který možná poprvé zblízka viděl, proč jeho táta celé roky nosí přezdívku Terminátor.
Fotogalerie |
12
17
10
12
4
12
