Bilance Tomáše Berdycha je skvělá, samozřejmě. Šestý rok po sobě se nyní už ženatý třicátník původem z Valašského Meziříčí drží ve světové desítce. Letos vyhrál dva tituly, na dva týdny se usadil na čtvrtém místě v žebříčku.
Jenže...
Na grandslamových turnajích, těch nejdůležitějších, nezářil. V Austrálii sice postoupil do semifinále, ale na dalších třech skončila jeho cesta už v osmifinále, tedy mezi posledními šestnácti. To rozhodně není bilance hodná stabilního hráče světové elity.
Na Masters do Londýna pak přijel s nálepkou, již mu dala světová média: Zkušený outsider. Tato přezdívka se britské metropoli bohužel naplnila, Berdych nevyhrál ve skupině ani jedno ze tří utkání. Znovu tak ukázal, že je prostě tenistou druhého sledu, že jeho životní cíl, jímž je triumf na jednom z grandslamových klání (Australian Open, French Open, Wimbledon, US Open), je v současnosti spíše utopií.
Proč to tak je?
Berdych má smůlu, že zažívá možná největší éru mužského tenisu. Dominanci trojice Novak Djokovič, Rafael Nadal, Roger Federer narušil v poslední době pouze krátkodobě Andy Murray. V současnosti je Nadal vinou zdravotních potíží o schod níž než Federer, a ten zase těžko bojuje s fenomenálním Djokovičem. Berdych za všemi zaostává.
Dalším důvodem je – samozřejmě – jeho tenis. „Vím, že Berdychova hra závisí hodně na servisu. Když nemá vysoké procento prvního servisu, tak jsem schopný zaútočit na jeho druhý servis. Pak trochu ztrácí víru ve svoji hru. Ale když podává dobře, tak může být hrozbou pro kohokoliv na jakémkoliv povrchu,“ řekl o českém soupeři sám velký Djokovič. Letos s ním Berdych však prohrál všechny čtyři duely, naposledy ho zdolal v květnu roku 2013.
I v jejich zápasech se pak projevuje jeho další slabší stránka. Berdych je hráč bez větší osobitosti. Je vyrovnaný, většinou vyhrává zápasy, které musí, ale on potřebuje prorazit výš. „Byl to dobrý rok,“ prohlásil po Turnaji mistrů. „Ale nejlepší hráče chci porážet častěji,“ trefil jádro problému.
K tomu však musí být dravější, tvrdší, více chodit na síť. Velké hráče musí přehrát, ne čekat, až udělají chybu. Oni je totiž nedělají. „Nesmí mu být nepříjemné riskovat ve velkých zápasech. Když je na kurtu, musí sám vědět, kdy má zariskovat, v kterých situacích. On musí rozhodovat, co se stane v zápasech, nesmí nechat druhé, aby to činili za něj,“ řekl v rozhovoru pro iDnes i Berdychův kouč Dani Vallverdu.
Naučí ho to? Nebo už je pozdě?