Britové vzpomínají na příchod Petra Čecha. V Česku je „tankista“, v Londýně ho milují

Když v roce 2004 přestoupil Petr Čech z klubu Stade Rennais do londýnské Chelsea, mnoho lidí v zahraničí jeho jméno neznalo, to Češi tušili, jak velkou budoucnost měl tento dlouhán před sebou. Jen několik měsíců po podpisu lukrativní smlouvy získal Čech také bronzovou medaili na evropském šampionátu v Portugalsku a zbytek už je jen historie ověnčená trofejemi a rekordy. Jenže zatímco na sklonku jeho kariéry z něj Češi udělali „tankistu“ a často se mu posmívali, ve světě je to zcela jiný příběh.

Britský deník The Guardian v únoru roku 2004 slavnostně ohlašoval, že se Chelsea dohodla na podpisu smlouvy s mladým brankářem z klubu Stade Rennais. Mnoho o něm tehdy nevěděli a pouze spekulovali, že by měl chytat na blížícím se EURO 2004. 

„Čech je jedničkou ve francouzském klubu od té doby, co přišel ze Sparty Praha v roce 2002, za reprezentaci odehrál patnáct zápasů a očekává se, že ho Češi na šampionátu udělají prvním brankářem,“ napsala tehdy Isabelle Rondeauová ve svém článku.

A i když by na turnaj v Portugalsku na ostrovech raději zapomněli, protože tam jejich „zlatá generace“ vyhořela již ve čtvrtfinále (jak je pro Angličany typické, bylo to po penaltách), pro český fotbal to byl přelomový šampionát, kde (nebýt Řeků) pomýšleli na zlato.

A mohli na něj pomýšlet také díky Čechovi, který podával skvělé výkony. Fanoušci se tak mohli na vlastní oči přesvědčit, jaký hráč se do jejich ligy chystá. Dnes (po šestnácti letech) Chelsea připomíná nákup fotbalisty, jenž sedí v jejím vedení.

V Chelsea odchytal vytáhlý brankář jedenáct sezon a překonával jeden rekord za druhým. Pro fanoušky The Blues byl neodmyslitelnou jedničkou, získal si je pro svou nekonfliktní povahu a naprostou profesionalitu, kterou předvedl i poté, co ztratil místo v základní sestavě.

V Londýně vsadili na mladou krev Thibauta Courtoise, na rodáka z Plzně tak čekala pouze lavička náhradníků, což rok trpělivě snášel a bojoval o svůj návrat na hřiště. Jakmile zjistil, že klub svůj názor na brankářskou jedničku nezmění, požádal o přestup.

Na koberečku u Abramoviče

A právě u přestupových jednání se nejvíce projevilo to, jaká je Čech legenda a osobnost. Když chtěl muž s číslem 1 na dresu prchnout k rivalům z Arsenalu, nejednali agenti a sportovní ředitelé, ale do všeho se vložil rovnou majitel Chelsea a ropný oligarcha Roman Abramovič.

Ten pozval Petra Čecha k sobě domů a dělal vše pro to, aby jeho oblíbenec klub neopouštěl.

„Neměl z toho radost, nechtěl mě vidět v dresu Arsenalu, ale věděl, že jsem pro klub odvedl maximum. Vysvětlil jsem mu, proč chci odejít, a on zavřel oči a řekl: ‚O. k., můžeš jít.‘ Byl jsem nervózní, protože jsem neměl žádný plán B,“ řekl po letech brankář v rozhovoru s novinářem Dominicem Fifieldem.

Petra Čech má ve své sbírce trofejí také tu z Ligy mistrů, v tomto ohledu překonal Pavla Nedvěda.

V Arsenalu pak za čtyři roky posbíral tři trofeje a ve svém úplně posledním zápase mohl přidat čtvrtou, ale v cestě mu stála právě jeho milovaná Chelsea. Čech se tehdy po zápase rozbrečel a bylo jasné, že si přál lepší loučení s aktivní kariérou. Přesto mu média v Anglii aplaudovala, nikoliv za zápas, v němž inkasoval čtyři branky, ale především za jeho profesionalitu.

Někteří fanoušci v Česku mu ovšem neodpustili poklesy formy, které se brankáři nevyhnuly, a jakmile se přidaly občasné hrubky, měnil se Čechíno v „tankistu“, jak jej fanoušci začali nazývat poté, co po operaci lebky začal na zápasy nosit ochrannou helmu.

Ne vždy se Čech vyvaroval chyb. Nejhorší vzpomínky má na zápas s Tureckem.

Když Čech hrubě chyboval na EURO 2008 v zápase proti Turecku (Češi to měli skvěle rozehrané, ještě čtvrt hodiny před koncem vedli o dvě branky), naplno se ukázala česká povaha. Místo podpory (pro do té doby neochvějnou jedničku) přišly urážky, Petr Čech snad musel být rád, že žije v Londýně, protože doma by jinak musel chodit kanály.

Britové si na Čechovi váží také jeho inteligence, kterou prokazoval už jako hráč na tiskových konferencích. V kabině pak často působil díky skvělé znalosti několika světových jazyků jako tlumočník.

Petra Čecha si pozvali jako hosta také na univerzitu v Oxfordu.

Na debatu si jej v minulosti pozvala také Oxfordská univerzita, kde posluchači jeho vystoupení ocenili dlouhotrvajícím potleskem. Nestává se příliš často, že na akademické půdě vystoupí sportovec, jehož slova navíc mají hlavu a patu.

Nutno podotknout, že i když žije legenda Chelsea v hlavním městě Anglie už šestnáct let, do České republiky se pravidelně vrací, jelikož zde pořádá pravidelnou brankářskou akademii pro mladé talenty.

Návrat natrvalo zatím v plánu není, protože Čech si teď plní povinnosti ve vedení londýnského klubu. Vzhledem k výrazným změnám, které se v Chelsea za poslední rok udály, je jasné, že se ve své nové funkci nenudí.

Čechíno tak navázal na svého bývalého spoluhráče z reprezentace Pavla Nedvěda, který už několik let úřaduje ve vedení Juventusu. Tomáš Rosický zase našel svou pozici ve Spartě.

Takže zatímco čeští fotbalisté v elitních světových klubech spíše vyklízejí pozice, ve vedeních velkoklubů je česká stopa znatelná.

Fotogalerie

Hodnocení článku

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 23:48 úterý 9. června 2020. Anketa je uzavřena.

  • 55
  • 50
  • 49
  • 44
  • 42
  • 39