Daniel Křetínský, majitel Sparty.
Do fotbalu dávají velké peníze a nelíbí se jim vliv místopředsedy asociace Berbra na oblast, již platí. Bývalý sudí totiž za léta stvořil armádu z mužů s píšťalkou, přes které ovládá prakticky vše důležité v českém fotbale.
Daniel Křetínský ze Sparty, liberecký Ludvík Karl, Petr Paukner z Dukly, majitel Olomouce Josef Lébr či zástupce sklářského gigantu AGC vlastnícího Teplice Pavel Šedlbauer, plzeňský Tomáš Paclík – to jsou všechno těžké váhy. Před nimi Pelta pronesl: „Vzniklou situaci budu dál řešit ze své pozice předsedy. A budu o tom průběžně informovat jak jednotlivé kluby a zejména jejich majitele, tak i média a jejich prostřednictvím veřejnost. Pár nápadů mám, ale musím si to nechat projít hlavou. Chce to čas.“
Tomáš Paclík vlastní fotbalovou Plzeň.
Může dojít k výsledku? Těžko.
Zaprvé už minimálně dvakrát vykládal, jak s Berbrem zatočí. Poprvé po valné hromadě asociace v roce 2013, kdy byl podruhé zvolen předsedou a Berbr místopředsedou. „Ohlídám ho,“ vyhlašoval Pelta. Ale také doplnil: „Média a veřejnost mě tlačí k tomu, abych proti němu vystoupil, jestli chci zachránit svou pověst. Já tak v žádném případě neučiním.“ Docela protimluv.
Podruhé Berbrovi naoko vyhlásil boj letos v létě, kdy vystoupili bývalý rozhodčí s obviněními mluvícími o patologickém jednání Berbra směrem k nim. Pelta slíbil, že bude vše řešit na zasedání výkonného výboru, vlastně fotbalové vlády, ale zase nic. I kvůli tomu si ho „předvolali“ samotní majitelé klubů, kteří jinak nechávají jednat své podřízené.
Důvod, proč Pelta nejedná, je nasnadě. I on je – skoro se stoprocentní jistotou – jedním z těch, na něž Berbr prostě něco ví. Informace jsou totiž hlavní devízou muže ze západu Čech. Pelta, muž vzešlý z divokých devadesátých let, prostě není čistý.
A nepomůže mu ani jeho stokrát opakovaný výrok: „Myslím, že jsem si to odpracoval.“
^yt���
