Už od prosince minulého roku se mluvilo o případném trenérově odchodu. On to vytrvale odmítal. „Dostal jsem pouze dvě nabídky – z Nového Strašecí a Hodonína. Ty ale s největší pravděpodobností nepřijmu,” ironizoval v rozhovoru pro deník Sport.
To bylo ještě před mistrovstvím Evropy. Tehdy měl Vrba - přiznejme mu to - nárok na taktizování. Vždyť to se ve fotbale nosí, například při jednáních o přestupech. Kdo prozradí víc, než je třeba, většinou spláče nad výdělkem.
Tak to prostě je.
Jenže Vrba lhal i po mistrovství Evropy. „K dnešnímu datu nemám podepsanou jinou smlouvu. Možná se dozvím, kam mám jít,” pronesl minulé úterý, bezprostředně po porážce s Tureckem.
O dva dny později, na tiskové konferenci, kde hodnotil společně s šéfem asociace Miroslavem Peltou hrubě nepovedené EURO, pak přidal: „Motivaci mám stále, není důvod, proč bych ji neměl mít.“
V tu chvíli přitom už neměl důvod mlžit, jeho slova by mužstvo neovlivnila. Navíc jednání dozajista trvala už mnohem delší dobu. Machačkala byla v minulé sezoně neúspěšná, změna trenéra byla logickým krokem. Rozhodně nenechala hledání nového vládce lavičky na poslední chvíli.
Vrbovo lhaní je tak dalším důkazem, proč je dobře, že od národního mužstva (skoro jistě) odejde.
Už dříve se totiž z respektovaného odborníka proměnil v trenéra, jehož renomé prudce upadlo.
Jaké jsou důvody? Chování na EURO, nedůtklivost, hledání nepřítele všude možně okolo. Nulová sebekritika po jediné remíze ve třech utkáních. K tomu i sportovní problémy. Opatrná taktika, po soustředění nedostatečně kondičně vyladěný tým, omyly v sestavě pro jednotlivé zápasy.
Vrba, jenž měl být zachráncem národního mužstva, proto odejde jako poražený.