Ostuda. Tak brali duel i v Rakousku. Deník Kurier nechal na své sportovní stránce bílé místo a jedinou větu pro objasnění: „Tak se stydíme, že o utkání nemůžeme napsat ani řádku.“
25. června 1982 se na stadionu v Gijónu, kde později kopal známý kritik poměrů v českém fotbale Milan Luhový, opravdu udála velká fotbalová loupež. „Hanebný rakousko-německý valčík,“ vyšvihl do titulku španělský list El País.
Tenhle výsledek se čekal, Němce i Rakušany poslal do další fáze šampionátu.
Duel mezi historickými rivaly skončil 1:0 pro Němce, což už před výkopem čekal celý svět. Tenhle výsledek totiž posílal do dalších bojů v turnaji obě mužstva. A nebohé Alžířany domů.
Ti přitom na mistrovství zahráli fantasticky. Na úvod skupiny nečekaně porazili favorizované Německo, poté sice prohráli s Rakouskem, ale den před střetem Němců s Rakušany zdolali také Chile. Ve skupině, z níž dál postupovaly dva týmy, měli Afričané čtyři body (tehdy se dávaly za výhru jen dva, dnes tři), což nikdo nečekal.
Situace se pro ně však vyvinula tak zle, že poslední střetnutí rozhodovalo. A oběma sokům stačilo 1:0…
Od následujícího šampionátu v Mexiku v roce 1986 se už hrají poslední dvě utkání ve skupině ve stejný den i čas, ale tehdy to bylo jinak. Alžířanům už jejich pocit křivdy nikdo nesebere.
Po zápase byli všichni spokojeni, Němci i Rakušané.
„Bylo to germánské spiknutí, sprostý a domluvený komplot!“ nadával Benali Sekkal, šéf alžírského fotbalu. Při zápase v Gijónu byl na tribuně, ale ze svého místa zmizel už půl hodiny před koncem. Měl jasno, že výsledek bude pro jeho zemi příliš krutý.
Bylo to tak. Němci začali zostra, už v 11. minutě se trefil Horst Hrubesch. Jenže pak odstartovala fotbalová šaškárna. Ani jeden z týmů se nepouštěl do útoku, hrálo se na jistotu. Nuda vydržela až do konce.
„Jistě, hrát jako prvních deset minut, nastříleli bychom gólů víc,“ řekl německý kouč Jupp Derwall. „Jenže Rakušané použili zdržovací taktiku a my si s ní nevěděli rady,“ doplnil.
Byly to jen trapné výmluvy.
Spíše sedí slova, která napsal do své kontroverzní knihy „Anpfiff“ německý brankář Harald Toni Schumacher: „V tom osudném zápase se hrálo opravdu jen na výsledek. Nebyla to nějaká doslovná úmluva, ale druh mlčenlivé dohody. Spoluhráč Paul Breitner mi řekl víceméně jasně: Těch 1:0 nám stačí.“
Alžířané podali proti výsledku oficiální protest a žádali vyřazení obou mužstev ze šampionátu. „Nejsou důkazy,“ vysmála se jim světová federace.
Němce přece nikdo nepošle domů…
Fotogalerie |
