Exslávista Vorel: Maká v továrně na respirátory! Hrozilo, že přijdu o střechu nad hlavou

Než v roce 2006 přišla nečekaná nabídka z pražské Slavie, fotbalový brankář Michal Vorel reálně uvažoval o předčasném konci kariéry. Laso z Edenu, tehdy tedy ještě ze Strahova, nakonec ale přijal a zachytal si v dresu pražského klubu Pohár UEFA a Ligu mistrů. Čím se téměř dvoumetrový čahoun, který si díky skvělému výkonu proti Palermu okamžitě získal srdce slávistických fanoušků, živí dnes?

„Přišel jsem do jednoho z nejlepších českých klubů, aniž bych věděl, jaké tam jsou problémy. Kdybychom nepostoupili do Ligy mistrů, asi by to se Slavií nedopadlo dobře,“ zavzpomínal na začátky slávistického angažmá bývalý brankář Michal Vorel, který si nejvyšší soutěž zachytal také například v dresu Mladé Boleslavi.

Profesionální kariéru ukončil urostlý gólman v roce 2011 v Ústí nad Labem. Poté, co definitivně sekl s vrcholovým fotbalem, se Vorel chvíli živil jako realitní makléř.

„Dělal jsem to asi jenom tři měsíce. Byl to boj, než jsem se to pořádně naučil. Díky tomu jsem si ale před sedmi lety pořídil vinárnu, kterou mám doteď. Je ale otázka, jestli mi v tomto období ještě nějakou dobu vydrží,“ postěžoval si Expresu Vorel.

Bývalý brankář se během koronavirové pandemie dostal do tak tíživé finanční situace, že začal pracovat v továrně, kde se vyrábí respirátory.

„Nastoupil jsem tam v listopadu, abych zaplatil účty a měli jsme kde bydlet. Bylo to už opravdu tak finančně neúnosné, že hrozilo, že přijdeme o střechu nad hlavou. Pomoc od státu? Té bych se nedočkal! Hlavně že se všude vyhlašuje, kolik miliard pošlou podnikatelům, ale mně nechodí nic, nemám nárok, nemám zaměstnance,“ svěřil se nám Vorel.

„Radši přijdu o vinárnu než o střechu nad hlavou. Největší problém podle mě je, že tady neexistuje žádný výplatní termín. Přitom my musíme vše do pěti dnů zaplatit a vyřešit. Čekal jsem několik měsíců na padesát procent nájemného a pak mi řekli, že toho mají hodně a musím ještě počkat. Je to děsivé. Já jsem přitom od státu nikdy nic nechtěl,“ dodává bývalý brankář.

Michal Vorel měl vinárnu, kterou ale musel zavřít kvůli koronavirové pandemii.

V českém fotbale musíte lidem lézt do zadku

Zkusit se znovu prosadit jako realitní makléř Vorel nechce a nehrne se ani zpět do českého fotbalu.

„U fotbalu musíte lézt někomu do zadku a to já prostě neumím. Musíte pochlebovat těm, co jsou zrovna u moci,“ říká upřímně Vorel, který se netají tím, že současná situace je pro něj velmi složitá.

„Hospody jsou teď neprodejné, takže se toho ani nemůžu zbavit. Najít pořádnou práci v době, kdy zaměstnání hledá mraky lidí, taky není jednoduché. Abych se mohl ucházet o nějaké ředitelské pozice, na to nemám bůhvíjaké vzdělání,“ dodává na závěr Vorel, který se pyšní tím, že jako první brankář českého klubu vychytal nulu proti slavnému Arsenalu.

Radost Michalu Vorlovi dělá alespoň to, že až tomu koronavirová pandemie dovolí, brzy si zase zahraje v jednom týmu se svým jednadvacetiletým synem Janem.

Oba Vorlové totiž figurují na soupisce Babic, které hrají třetí třídu. Vorel starší diriguje obranu z pozice stopera, Vorel junior jde ve šlépějích svého otce a chytá.

Fotogalerie

Hodnocení článku

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 17:05 pondělí 9. srpna 2021. Anketa je uzavřena.

  • 44
  • 20
  • 11
  • 11
  • 11
  • 10