„Co vám budu povídat, regenerace už není, co bývala. Často se ráno probouzím dost rozlámaná. Hodně důležitou roli ale hraje psychika, je to dost provázané. Když zajedu závod dobře, vyhraju, je to o poznání lepší, než když se mi to nepovede podle představ,“ nechala se slyšet v rozhovoru s Martinem Veselovským pro DVTV.
„Když to srovnám třeba s tím před pěti lety, tak mi regenerace trvala mnohem míň času než teď,“ usmívala se.
„Po olympiádě, kdy jsem si sáhla na dno svých sil, jsem dokonce přemýšlela, že skončím. Nakonec bolest zad, hlavně díky mému týmu, odezněla. Pokud chce člověk něčeho dosáhnout, musí jít občas přes hranu,“ doplnila Martina Sáblíková s tím, že vrcholový sport často bolí.
„Brusle se sice obměňují, ale já jezdím pořád na tom samém jako před sedmi lety. Vyzkoušela jsem pár novinek, vrátila jsem se k těm starým. Brusle byly vlastně jen z karbonu, jenže tím byly hrozně tvrdé, protože jsem necítila nohy a bylo mi to nepříjemné,“ svěřila se Sáblíková.
Na podzim to bude sedmnáct let, co se pohybuje ve Světovém poháru. Moderátor v této souvislosti uvedl, že mnoho vytrvalostních sportovců se shodlo na tom, že kolem třicítky jsou v nejlepší formě, a odborníci i lékaři v jim to dávají za pravdu.
„Možná to tak je i v mém případě, nevím,“ odpověděla skromně rychlobruslařka. „Já to neřeším, soustředím se na trénink, zlepšování techniky nebo tak, ale vytrvalost a její závislosti na věku, to jde mimo mě,“ přiznala.
„Je to jak kdy. Věřím trenérovi a nechávám to na něm. Spolupráce a důvěra je tak obrovská, že mu v tom bezmezně věřím,“ dodala úspěšná sportovkyně.
Fotogalerie |
