Zpochybnil schopnosti trenéra, který dovedl do finále mužstvo, jež se postavilo jeho týmu. Udělal z něj blbce, neschopného nýmanda, jinak se to nedá říct.
Martin Ševc prohlásil (naprosto vážně) o Josefu Jandačovi: “Já jsem vždycky říkal, že je to trenér z úleku. Nevyhrál nikdy nic, ani v žácích, a dostane se k reprezentaci. K takovému člověku nemám vůbec respekt.”
Ševc, který je dozajista skvělý hokejista, čtyřnásobný mistr Švédska, přestřelil. Taková slova by si nedovolil říct ani samotný Jaromír Jágr. To je jistá věc.
K zasvěcení do věci si pomozme bonmotem Ladislava Škorpila, známého fotbalového trenéra a glosátora. “Co je větší trenérský úspěch?” ptal se kdysi. “Vyhrát se Spartou titul, nebo zachránit Hradec?”
Odpověď je nejednoznačná. Práce koučů ve všech sportech (je jedno, zda jde o fotbal, hokej či tenis) je totiž ošidná.
Je pravda, že Jandač se Spartou nikdy neuzmul titul. Což se ale může brzy změnit. Jenže postoupil do ligy s Libercem, Českými Budějovicemi, jako asistent byl u epochálního úspěchu v roce 2010. Tehdy česká reprezentace, ač byla všemi podceňovaná, vyhrála titul mistra světa.
zdroj: www.youtube.comVzpomeňte si na legendární gól Karla Rachůnka, jenž vyrovnal sedm vteřin semifinále se Švédskem. Signál, který národní tým zahrál, byl z Jandačovy hlavy. Při přípravě na tuhle akci mu z cesty uhnul i Vladimír Růžička. Komentátor Robert Záruba pak mohl vyřvávat: “Rachna, kachna, to to lětelo!”
Tak to je jen skromný výčet Jandačových úspěchů.
Důvod, proč se Ševc takto “otevřel”, je jasný. Nemá respekt k člověku, který nikdy nehrál na nejvyšší úrovni. Je to zaslepená namyšlenost. Kde by nyní byli například slavný fotbalový trenér José Mourinho či legendární Karel Brückner? Nebo v hokejové branži proslulý Vladimír Kostka, Slavomír Lener, Marián Jelínek. A další.
Ti všichni jsou úspěšnější než Ševc.